Akutní nefarmakologická léčba migrény

S podobnou otázkou se v praxi setkáváme poměrně často. Lidé s migrénou hledají možnosti, jak zvládnout záchvat bez léků, případně jak jejich potřebu alespoň snížit.

Nefarmakologické možnosti existují. Je ale fér říct, že při již probíhající migrenózní atace většinou nebývají tak spolehlivé jako časně a správně podaná záchranná medikace.

Neznamená to ale, že nemají své místo.

Co můžeme během migrenózního záchvatu udělat?

Migréna často přináší zvýšenou citlivost na světlo, zvuky nebo pachy. Řadě lidí proto během záchvatu pomůže především omezit nepříjemné podněty a vytvořit si co největší pohodlí.

Pomoci může například:

• pobyt v tiché a zatemněné místnosti,

• odpočinek nebo spánek,

• doplnění tekutin, zejména pokud předcházela dehydratace,

• chladný obklad na hlavu nebo krk,

• omezení intenzivního světla, hluku a výrazných pachů.

Nejde o léčbu, která by spolehlivě zastavila migrenózní záchvat, ale u některých lidí může zmírnit jeho nepříjemnost a pomoci zvládnout dobu, než bolest odezní nebo zabere akutní medikace. Nefarmakologická opatření jsou proto často využívána jako doplněk, nikoli nutně jako náhrada akutní léčby.

Jenže všichni víme, že realita není vždy tak jednoduchá.

Ne každý si může při začínající migréně lehnout do tmavé místnosti a několik hodin spát. Lidé s migrénou chodí do práce, studují, cestují nebo pečují o děti. Právě proto se stále více pozornosti věnuje metodám, které lze použít i během běžného dne.

Neuromodulace: léčba bez tablet

Jednou z možností je neinvazivní neuromodulace.

Jde o léčbu, při které přístroj pomocí elektrických nebo magnetických impulzů ovlivňuje nervové struktury a dráhy zapojené do vzniku a zpracování migrenózní bolesti.

„Neinvazivní“ znamená, že není potřeba žádná operace ani zavedení elektrod do těla. Stimulace probíhá přes kůži.

V posledních letech bylo pro léčbu migrény vyvinuto několik různých typů zařízení. Některá se používají především při akutním záchvatu, jiná lze využít také jako prevenci. Přehledy odborné literatury řadí neuromodulační techniky mezi nejvíce zkoumané nefarmakologické možnosti akutní léčby migrény.

Vzdálená elektrická neuromodulace – REN

U remote electrical neuromodulation (REN) se malé zařízení připevní na horní část paže.

Elektrická stimulace periferních nervů v paži aktivuje mechanismy nervového systému, které se podílejí na tlumení bolesti. Člověk tedy nestimuluje přímo hlavu ani trojklanný nerv.

Nejznámějším zařízením využívajícím tento princip je Nerivio. Jedna terapie trvá 45 minut a při akutní léčbě se doporučuje zahájit ji co nejdříve po začátku bolesti hlavy nebo aury. Přístroj lze využít také preventivně.

U části pacientů může REN zvýšit pravděpodobnost zmírnění nebo ústupu bolesti a doprovodných migrenózních příznaků.

Výhodou je mimo jiné to, že je zařízení umístěné na paži, takže během léčby nemusí mít pacient přístroj na hlavě.

Externí stimulace trojklanného nervu – eTNS

Další možností je externí stimulace trojklanného nervu (eTNS).

Elektroda se umístí na čelo a pomocí elektrických impulzů stimuluje větve trojklanného nervu. Právě trigeminální systém hraje zásadní roli v mechanismu vzniku migrenózní bolesti.

Nejznámějším příkladem je přístroj Cefaly.

eTNS lze využít jak během migrenózního záchvatu, tak u některých pacientů také preventivně. Během akutní léčby se stimulace zahajuje co nejdříve po začátku záchvatu a podle konkrétního zařízení může trvat přibližně 60 minut až 2 hodiny.

Studie ukazují, že u části pacientů může tato metoda snížit intenzitu bolesti a zvýšit pravděpodobnost jejího ústupu. Obvykle je dobře snášena, i když během stimulace může člověk v oblasti čela cítit brnění nebo jiné neobvyklé pocity.

Jednopulzní transkraniální magnetická stimulace – sTMS

Single-pulse transcranial magnetic stimulation (sTMS) využívá krátké magnetické impulzy.

Přístroj se přikládá k zadní části hlavy a krátký magnetický impulz ovlivní elektrickou aktivitu mozkové kůry.

Historicky byla tato metoda zkoumána zejména u migrény s aurou, protože jedním z jejích možných účinků je ovlivnění kortikální šířící se depolarizace, která souvisí se vznikem migrenózní aury.

sTMS lze podle konkrétního zařízení a doporučení využít akutně i preventivně. Důkazy o účinnosti ale nejsou pro všechny skupiny pacientů stejně silné a dostupnost této metody je v praxi omezenější než u běžné farmakologické léčby.

Znamená to, že můžeme léky při atace úplně vynechat?

Ne nutně.

Neuromodulace představuje zajímavou možnost zejména pro pacienty, kteří:

• nechtějí nebo nemohou užívat některé akutní léky,

• mají při nich nežádoucí účinky,

• potřebují další možnost při nedostatečném efektu medikace,

• chtějí snížit spotřebu akutních léků,

• nebo chtějí kombinovat farmakologickou a nefarmakologickou léčbu.

U řady lidí však bude i nadále nejúčinnější správně zvolená a včas užitá akutní medikace.

Neuromodulaci navíc není nutné chápat jako konkurenci léků. Některá zařízení mohou být používána společně s akutní farmakologickou léčbou. Například REN je určen jak pro samostatné použití, tak jako doplněk jiné léčby.

A co dostupnost?

Některé neuromodulační přístroje mají schválení pro použití v Evropě. Jejich dostupnost se ale mezi jednotlivými státy výrazně liší.

V České republice zatím neuromodulace není běžnou součástí standardní akutní léčby migrény a dostupnost konkrétních zařízení může být omezená.

Proto má smysl vždy ověřit aktuální dostupnost konkrétního přístroje a případně možnost jeho použití konzultovat s neurologem nebo specialistou na bolesti hlavy.

Nefarmakologická léčba nekončí u akutního záchvatu

Jednoduchá režimová opatření i neuromodulace mohou být během migrenózní ataky užitečné. Nefarmakologická léčba má ale ještě větší význam v dlouhodobé péči o migrénu.

Pravidelný spánek, pohyb, práce se stresem, kognitivně-behaviorální terapie, mindfulness, biofeedback nebo další behaviorální metody mohou u některých lidí pomoci snížit frekvenci záchvatů a jejich dopad na každodenní život.

A právě na jednotlivé možnosti preventivní nefarmakologické léčby migrény se podíváme v dalších článcích.

Zdroje

1. Demarquay G, Mawet J, Guégan-Massardier E, et al. Revised guidelines of the French Headache Society for the diagnosis and management of migraine in adults. Part 3: Non-pharmacological treatment. Rev Neurol (Paris).2021;177(7):753–759. doi:10.1016/j.neurol.2021.07.009.

2. Puledda F, Shields K. Non-pharmacological approaches for migraine. Neurotherapeutics. 2018;15(2):336–345. doi:10.1007/s13311-018-0623-6.

3. Singh V, Kumar A, Ray S, Chakravarty K, Lall N, Joshi D. Non-pharmacological approaches for migraine management: a mini-review. Front Pain Res. 2026;7:1760756. doi:10.3389/fpain.2026.1760756.

4. Haghdoost F, Togha M. Migraine management: Non-pharmacological points for patients and health care professionals. Open Med (Wars). 2022;17(1):1869–1882. doi:10.1515/med-2022-0598.