Bolest hlavy - opravdu to zveličuju?

Pokud máte migrénu, možná jste podobnou větu už někdy slyšeli. A možná vás někdy napadlo i něco ještě horšího: „Co když to opravdu přeháním?“

Nepřeháníte.

Migréna je neurologické onemocnění, které může člověka výrazně omezit v práci, ve škole, v rodinném životě, ve vztazích i v obyčejných každodenních činnostech. A její zátěž často nekončí ani ve chvíli, kdy odezní samotná bolest hlavy.

Migréna opravdu není „obyčejná bolest hlavy“

Samotná migrenózní bolest má často poměrně typický charakter.

Bývá:

• záchvatovitá,

• středně silná až velmi silná,

• často jednostranná, ale může být i oboustranná,

• často pulzující nebo tepající,

• zhoršovaná běžnou fyzickou aktivitou,

• doprovázená nevolností nebo zvracením,

• spojená s citlivostí na světlo a zvuky,

• někdy také s výraznou citlivostí na pachy.

Bez účinné léčby může trvat několik hodin až několik dní. A právě během silné ataky může být něco tak běžného, jako je dojít si do kuchyně, vyjít schody, připravit dítěti jídlo, odpovědět na e-mail, dívat se do monitoru, nebo vést obyčejnou konverzaci, najednou velmi obtížné.

„Ale vždyť vypadáš úplně normálně.“

Migréna není na člověku vždycky vidět. Nemáte sádru. Nemáte obvaz. Často ani nemáte nic, podle čeho by člověk zvenčí poznal, že se uvnitř vašeho těla právě odehrává velmi nepříjemný neurologický záchvat. A mezi jednotlivými atakami můžete působit úplně zdravě.

Pro okolí může být ten kontrast těžko pochopitelný. Pro člověka s migrénou je ale naprosto reálný.

Intenzita bolesti navíc není všechno

Když se bavíme o závažnosti migrény, často se automaticky ptáme: „Jak moc vás bolí hlava na škále od 0 do 10?“ To je samozřejmě důležitá informace. Ale nevystihuje všechno.

Jedna ataka může mít bolest „jen“ 6 z 10, ale pokud současně je vám výrazně nevolno, vadí vám jakékoliv světlo, nemůžete se soustředit, nejste schopní pracovat a celý záchvat trvá dva dny, může být její celkový dopad obrovský.

Migrénu proto nehodnotíme jen podle síly bolesti, ale také podle toho, jak moc člověka omezuje.

Migréna neovlivňuje jen dobu, kdy bolí hlava

Migrenózní ataka může začínat ještě před bolestí. V prodromální fázi se mohou objevit například:

• únava,

• zívání,

• změny nálady,

• poruchy soustředění,

• citlivost na světlo,

• ztuhlost krku.

Po odeznění bolesti může následovat postdromální fáze:

• únava,

• zpomalené myšlení,

• pocit „mozkové mlhy“,

• slabost,

• potřeba spánku,

• přetrvávající citlivost na okolní podněty.

A co dny mezi záchvaty?

Ani ty nemusí být úplně „bez migrény“. Odborně mluvíme o interiktální zátěži, tedy o dopadu migrény mezi jednotlivými atakami. Člověk se může cítit relativně dobře, ale přesto své chování přizpůsobuje možnosti, že přijde další záchvat.

Například:

„Můžu vůbec naplánovat víkend?“

„Co když dostanu migrénu na svatbě?“

„Mám si koupit lístek na koncert?“

„Co když zase budu muset zrušit schůzku?“

„Zvládnu tu pracovní cestu?“

Právě strach z nepředvídatelnosti atak může ovlivňovat plánování, společenský život a kvalitu života i v době, kdy člověka hlava aktuálně nebolí.

„Zase něco rušíš.“

Migréna dokáže výrazně zasahovat také do vztahů. Člověk s migrénou může opakovaně rušit společné plány, odmítnout návštěvu, odejít dříve z oslavy, potřebovat ticho místo společného programu, nezvládnout část péče o domácnost nebo požádat partnera, aby převzal péči o děti.

A velmi snadno se potom objeví pocit: „Zase všechny omezuju.“ Jenže migréna není rozhodnutí. Nikdo si nevybere, že právě dnes místo výletu stráví odpoledne v tmavém pokoji s nevolností.

Kvalitativní studie ukazují, že lidé s migrénou popisují dopad onemocnění nejen na vlastní fyzické fungování, ale také na rodinné vztahy, práci, společenský život a emoční pohodu.

Proč se migréna tak často zlehčuje?

Jedním z důvodů je právě její neviditelnost. Dalším je to, že téměř každý člověk někdy zažil nějakou bolest hlavy. A proto může vzniknout představa: „Mě taky někdy bolí hlava. Tak přece vím, jaké to je.“

Jenže běžná mírná bolest hlavy a silná migrenózní ataka jsou dvě velmi odlišné zkušenosti. Migrénu navíc dlouhodobě provází stigma. Tedy zlehčování, stereotypy nebo představa, že člověk přehání, je „přecitlivělý“ nebo jen nezvládá stres.

Studie ukazují, že lidé s migrénou skutečně často stigmatizaci vnímají a že vyšší míra stigmatizace souvisí s větším postižením a horší kvalitou života.

A někdy tomu začne věřit i samotný člověk s migrénou

Pokud opakovaně slyšíte: „To nic není.“ „Zase tě bolí hlava?“ „Musíš se překonat.“ „Vždyť vypadáš normálně.“ Můžete postupně začít svoje vlastní potíže zpochybňovat. Tomu se říká internalizované stigma.

Člověk převezme negativní pohled okolí a začne si říkat: „Asi jsem slabý/á.“ „Měla bych to zvládat.“ „Ostatní mají horší problémy.“ „Nechci zase obtěžovat doktora.“ „Nechci si stěžovat.“

A právě stigma může ovlivnit nejen kvalitu života, ale také ochotu vyhledat pomoc a mluvit otevřeně o tom, jak velký problém migréna skutečně představuje.

Migréna není slabost

Migréna není známka nízkého prahu bolesti. Není důkazem toho, že člověk nezvládá stres. A už vůbec není charakterová vlastnost. Je to neurologické onemocnění. Stejně jako u jiných onemocnění se jeho závažnost mezi lidmi výrazně liší. Někdo má několik relativně dobře zvládnutelných atak ročně. Jiný má migrénu několikrát měsíčně. A někdo žije s chronickou migrénou a bolestí hlavy většinu dní v měsíci. Porovnávat tyto zkušenosti mezi sebou proto moc nedává smysl.

„Ale jiní lidé fungují i s migrénou.“

Ano. A jiní ne. To je právě problém podobných vět. Závažnost migrény se nedá měřit podle toho, co zvládne někdo jiný. Jeden člověk dobře reaguje na akutní léčbu a po hodině je schopný pokračovat v práci. Jinému lék nezabere, zvrací a následujících 24 hodin není schopný běžně fungovat. Oba mohou mít migrénu. A oba ji mohou prožívat úplně jinak.

Nemusíte čekat, až bude „dost špatná“

Někdy lidé vyhledají lékaře až ve chvíli, kdy už jsou jejich potíže opravdu výrazné. Protože předtím měli pocit: „Je to přece jen bolest hlavy.“ „Nechci zbytečně obtěžovat.“ „Určitě mi stejně řeknou, ať si vezmu ibuprofen.“

Jenže pokud vás bolesti hlavy:

• opakovaně vyřazují z běžného života,

• nutí rušit plány,

• omezují vás v práci nebo péči o rodinu,

• jsou časté,

• akutní léky nezabírají,

• nebo kvůli nim užíváte léky proti bolesti velmi často,

má smysl je řešit.

Migréna dnes má možnosti akutní i preventivní léčby a není potřeba smířit se s tím, že několik dní každý měsíc prostě „odepíšete“.

Takže… opravdu to zveličuju?

Pokud vás migréna připraví o pracovní den, rodinný výlet, večeři s přáteli nebo možnost postarat se tak, jak byste chtěli, není to přehánění. Pokud během ataky potřebujete ticho, tmu a klid, není to rozmazlenost. Pokud se bojíte plánovat, protože nevíte, kdy přijde další ataka, není to slabost. A pokud po odeznění bolesti potřebujete ještě několik hodin na zotavení, není to lenost.

Migréna je neviditelná. Její dopad ale může být velmi reálný.

Zdroje

Shapiro RE, Nicholson RA, Seng EK, et al. Migraine-Related Stigma and Its Relationship to Disability, Interictal Burden, and Quality of Life: Results of the OVERCOME (US) Study. Neurology. 2024;102(3). doi: 10.1212/WNL.0000000000208074.

Buse DC, et al. The unique role of stigma in migraine-related disability and quality of life. Headache. 2022. doi: 10.1111/head.14401.

Vincent M, Viktrup L, Nicholson RA, Ossipov MH, Vargas BB. The not so hidden impact of interictal burden in migraine: A narrative review. Front Neurol. 2022;13:1032103. doi: 10.3389/fneur.2022.1032103.

Gross E, Ruiz de la Torre E, Martelletti P. The Migraine Stigma Kaleidoscope View. Pain Ther. 2023. doi: 10.1007/s40120-023-00456-x.

Pescador Ruschel MA, De Jesus O. Migraine Headache. In: StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2024.

Česká společnost pro bolest hlavy. Migréna. Dostupné z: czech-headache.cz.