Migréna není „jen bolest hlavy“.
Je to chronické neurologické onemocnění, které má své typické projevy, průběh a také vlastní mechanismy vzniku.
Bolest hlavy je sice jejím nejznámějším příznakem, ale rozhodně není jediným. Migréna může ovlivnit prakticky celý den – někdy dokonce několik dní. Kromě bolesti se může objevit nevolnost, přecitlivělost na světlo nebo zvuky, únava, změny nálady, poruchy soustředění, zrakové či jiné neurologické příznaky. A některé z nich se mohou objevit ještě před tím, než začne samotná bolest hlavy.
👉 Jak migréna vlastně vzniká?
Přesný mechanismus vzniku migrény je poměrně složitý a stále není objasněn do posledního detailu.
Víme ale, že migréna souvisí se změnami aktivity nervového systému a se zvýšenou citlivostí mozku k různým vnitřním i zevním podnětům. Významnou roli hraje mimo jiné trigeminovaskulární systém a látky, které se podílejí na přenosu bolesti – například CGRP (calcitonin gene related peptide)
Důležitá je také genetická predispozice. Migréna se proto často objevuje u více členů jedné rodiny. Pokud jí trpí například rodič nebo sourozenec, není neobvyklé, že se objeví také u dalších členů rodiny. První projevy se přitom mohou objevit už v dětství nebo dospívání, i když se charakter migrény v průběhu života může měnit.
👉 Jak typicky vypadá migrenózní bolest hlavy?
Migréna se u každého člověka může projevit trochu jinak. Pro typickou migrenózní bolest je ale charakteristické několik znaků.
Bolesti bývá:
středně silná až velmi silná
často pulzující nebo tepající
často jednostranná, ale rozhodně nemusí bolet pouze jedna polovina hlavy
zhoršovaná běžnou fyzickou aktivitou
Často se k ní přidávají další příznaky:
nevolnost,
někdy zvracení
citlivost na světlo
citlivost na zvuky
u některých lidí také výrazná citlivost na pachy
Člověk proto během ataky často vyhledává klid, ticho a tmavou místnost a běžné každodenní fungování pro něj může být velmi obtížné. Bez léčby může fáze bolesti trvat několik hodin až několik dní, typicky přibližně 4–72 hodin.
A právě zde je důležité připomenout jednu věc: migréna nemusí pokaždé vypadat úplně stejně. Jedna ataka může být silnější, další mírnější. Někdy převládá nevolnost, jindy přecitlivělost na světlo. Bolest může být jednou na pravé a podruhé na levé straně nebo může být oboustranná.
Migrenózní záchvat není pouze samotná bolest!
Jedna z věcí, která bývá pro pacienty překvapivá, je skutečnost, že migrenózní záchvat může začít mnohem dříve než bolest hlavy a může pokračovat ještě poté, co bolest odezní.
👉 Průběh ataky migrény se dělí do 4 fází:
1. prodromální (předzvěst) migrény
Prodromální příznaky se mohou objevit několik hodin, někdy dokonce jeden až dva dny před samotnou bolestí hlavy. Člověk v této chvíli často ještě netuší, že začíná migrenózní záchvat.
Může se objevit například:
výraznější únava nebo ospalost,
opakované zívání,
změna nálady nebo podrážděnost,
horší soustředění,
zvýšená citlivost na světlo, zvuky či jiné podněty,
chuť na určité potraviny,
pocit ztuhlosti nebo nepříjemného napětí v oblasti krku,
častější močení,
změny chuti k jídlu.
U jednoho člověka se přitom často opakují podobné prodromální příznaky před více záchvaty.
To je důležité například při vedení deníku bolesti hlavy. Pokud si člověk začne všímat nejen samotné bolesti, ale i toho, co jí předchází, může postupně lépe rozpoznat začátek svého záchvatu.
A ještě jedna zajímavost: některé projevy, které pacienti považují za „spouštěče migrény“, mohou být ve skutečnosti už prvními projevy začínajícího záchvatu. Typickým příkladem může být náhlá chuť na sladké nebo výrazná únava.
2. aura
Aura se nevyskytuje u všech lidí s migrénou. Objevuje se přibližně u třetiny pacientů a představuje přechodné neurologické příznaky, které se obvykle rozvíjejí postupně a následně zase odezní.
Nejčastější je zraková aura.
Člověk může vidět například:
cik-cak linie,
blikající nebo třpytivé obrazce,
světelné body,
část obrazu může vypadávat,
obraz může být deformovaný nebo rozmazaný.
Zrakový příznak se často postupně mění nebo se „posouvá“ zorným polem.
Aura ale nemusí být pouze zraková.
Může se objevit také:
Senzorická aura
Například mravenčení nebo porucha citlivosti, která se může postupně šířit z prstů přes ruku směrem k obličeji.
Řečová aura
Člověk může mít problém najít správné slovo, vyjadřovat se nebo porozumět řeči.
Motorická aura
Vzácně se může objevit také svalová slabost. Ta patří k méně běžným typům a může být součástí hemiplegické migrény.
Typická aura se obvykle rozvíjí postupně a jednotlivé příznaky většinou trvají 5 až 60 minut. Následovat může bolest hlavy, ale aura může někdy proběhnout také bez ní.
Za vznik typické migrenózní aury je podle současných poznatků pravděpodobně zodpovědný proces označovaný jako kortikální šířící se deprese – vlna změněné elektrické aktivity nervových buněk, která se postupně šíří mozkovou kůrou.
Pokud se ale neurologické příznaky objeví poprvé v životě, vzniknou náhle, jsou výrazně jiné než obvykle nebo přetrvávají, není vhodné automaticky předpokládat, že jde o migrénovou auru. V takové situaci je potřeba lékařské vyšetření, protože podobně se mohou projevit i jiná neurologická onemocnění.
3. samotná bolest hlavy
Pro většinu lidí je právě tato část migrény nejvýraznější. Bolest postupně nabírá na intenzitě a může člověka výrazně omezit v běžném fungování. Někteří pacienti jsou ještě schopni pokračovat v práci nebo běžných aktivitách, jiní potřebují ulehnout do postele a minimalizovat všechny podněty.
K bolesti se mohou přidat:
nevolnost
zvracení
nechutenství
výrazná citlivost na světlo
citlivost na zvuky
citlivost na pachy
problémy se soustředěním
pocit celkového vyčerpání
Migrenózní bolest také typicky zhoršuje fyzická aktivita. To je jeden z rozdílů například oproti tenzní bolesti hlavy, při které běžný pohyb zpravidla bolest významně nezhoršuje. Fáze bolesti může trvat několik hodin, ale bez účinné léčby také jeden až tři dny.
4. postdromální (“migrénová kocovina”)
A pak přijde moment, kdy bolest konečně odezní. Člověk by mohl očekávat, že tím celý záchvat končí. Jenže u části pacientů pokračuje ještě takzvaná postdromální fáze, někdy přezdívaná „migrenózní kocovina“.
Může přetrvávat například:
výrazná únava
ospalost
zpomalené myšlení
horší schopnost soustředit se
celková slabost
změny nálady
přecitlivělost na některé podněty
někdy také zbytková nevolnost nebo nepříjemný pocit v hlavě
Člověk tedy už nemusí mít výraznou bolest, ale stále se necítí úplně „ve své kůži“. I tato fáze je součástí migrény.
A právě proto není úplně správné hodnotit závažnost migrény jen podle toho, kolik hodin člověka bolela hlava. Jeden záchvat může ovlivnit fungování výrazně déle.
👉 Musí mít člověk všechny tyto příznaky?
Nemusí.
Migréna je velmi variabilní onemocnění. Ne každý má auru. Ne každý zvrací. Ne každý má pulzující bolest a ne každého bolí pouze jedna polovina hlavy. Stejně tak se může obraz migrény v průběhu života měnit.
Proto se při diagnostice neposuzuje jeden izolovaný příznak, ale celkový charakter a opakující se vzorec záchvatů.
Důležité je například:
jak dlouho bolest trvá,
jak často se objevuje,
jakou má intenzitu,
jaký má charakter,
zda ji zhoršuje fyzická aktivita,
jaké další příznaky ji doprovázejí,
zda se před bolestí objevuje aura nebo jiné příznaky.
Velmi užitečné proto může být vedení deníku bolesti hlavy, díky kterému lze zpětně lépe posoudit frekvenci, charakter jednotlivých záchvatů i užívání akutní medikace.
Migréna může mít mnoho podob
Když dva lidé řeknou „mám migrénu“, jejich zkušenost může být úplně rozdílná.
Jeden má třikrát do roka typickou zrakovou auru a několikahodinovou bolest. Druhý má několik dní migrény každý měsíc bez jakékoli aury. Dalšího nejvíce trápí nevolnost a citlivost na světlo a někdo po odeznění bolesti ještě celý další den bojuje s únavou a „mozkovou mlhou“.
A všechny tyto projevy mohou patřit ke stejnému neurologickému onemocnění.
Právě proto chceme zdůrazňovat, že migréna není banalita ani „obyčejná bolest hlavy“. Je to komplexní neurologické onemocnění, které může výrazně zasahovat do práce, rodinného života, volného času i psychické pohody. A pokud jsou záchvaty časté nebo vás výrazně omezují, stojí za to je řešit s lékařem.
Dnes totiž máme k dispozici mnohem více možností léčby než dříve – jak pro zvládnutí samotného záchvatu, tak pro dlouhodobou prevenci migrény.
Zdroje:
1. Sanchez Del Rio M, Cutrer FM. Pathophysiology of migraine aura. Handb Clin Neurol. >2023;198:71-83. doi: 10.1016/B978-0-12-823356-6.00016-0. PMID: 38043972.
2. Czech Headache Society. Popis migrény [Internet]. [cit. 2026-04-27]. Dostupné z: >http://czech-headache.cz/wp-content/uploads/2021/04/Popis_migréna.pdf