Co může vyvolat migrénu?

Možná jste někdy měli pocit:

„Včera jsem si dala skleničku vína a dnes mám migrénu.“

Nebo:

„Stačí, aby se změnilo počasí, a už vím, že mě bude bolet hlava.“

A někdy taková souvislost skutečně existovat může. Je ale důležité rozlišovat mezi tím, co migrénu způsobuje, a tím, co může zvýšit pravděpodobnost vzniku konkrétního záchvatu.

Trigger není příčina migrény

Migréna nevzniká proto, že jste si dali čokoládu, špatně se vyspali nebo venku klesl atmosférický tlak. Migréna je neurologické onemocnění, ke kterému má člověk určitou vrozenou náchylnost. Významnou roli hraje genetika a migréna se proto často vyskytuje u více členů jedné rodiny.

Trigger je něco jiného. Je to faktor, který může u člověka s migrénou zvýšit pravděpodobnost, že se záchvat rozvine. Můžeme si to představit jako určitou hranici neboli migrenózní práh.

V jeden den možná zvládnete méně spánku úplně bez problémů.

Jindy se ale sejde:

• méně spánku,

• náročný den,

• vynechaný oběd,

• málo tekutin,

• menstruace,

a výsledkem je migrenózní záchvat.

Jednotlivý faktor tedy nemusí migrénu spustit pokaždé. Často jde spíš o kombinaci více okolností, které člověka postupně přiblíží k jeho individuálnímu migrenóznímu prahu. Právě tento koncept dnes používáme k vysvětlení toho, proč jsou triggery tak proměnlivé a proč stejná věc jeden den migrénu vyvolá a jindy ne.

Proč je hledání triggerů tak složité?

Protože migréna není jednoduchý systém:

trigger → migréna.

Stejný trigger nemusí fungovat vždy. A dva lidé s migrénou mohou reagovat úplně rozdílně. Někdo může vypít sklenku vína bez jakýchkoli potíží a u jiného se po alkoholu záchvat objevuje opakovaně. Někomu vadí nedostatek spánku, zatímco jinému paradoxně spíš dlouhé víkendové vyspávání. Proto nemá příliš smysl řídit se univerzálními seznamy typu:

„Pokud máte migrénu, nesmíte jíst těchto 20 potravin.“ Tak jednoduché to není.

A co když to vůbec nebyl trigger?

Některé věci, které pacienti dlouhá léta považovali za spouštěče migrény, mohou být ve skutečnosti už časným příznakem začínajícího záchvatu. Migréna totiž nezačíná až ve chvíli, kdy začne bolet hlava. Několik hodin, někdy i déle před bolestí se může objevit takzvaná prodromální fáze.

Během ní se mohou objevit například:

• únava,

• zívání,

• změny nálady,

• zhoršené soustředění,

• ztuhlost nebo nepříjemný pocit v oblasti krku,

• zvýšená citlivost na světlo,

• častější močení,

• nebo chuť na určité potraviny.

A právě tady může vzniknout omyl.

Například:

Dostanete chuť na čokoládu → dáte si čokoládu → za několik hodin vás začne bolet hlava.

Logický závěr? „Čokoláda mi spustila migrénu.“

Jenže je možné, že chuť na čokoládu byla už prodromálním příznakem migrény, která v té chvíli začínala.

Podobně to může být se ztuhlostí krku, únavou nebo zvýšenou citlivostí na světlo. Nemusí tedy vždy platit, že určitý podnět záchvat vyvolal. Někdy byl záchvat už dávno na cestě.

Jaké triggery lidé s migrénou nejčastěji popisují?

🧠 Stres – ale někdy i jeho odeznění

Stres patří mezi nejčastěji uváděné spouštěče. A nemusí jít jen o velkou životní krizi.

Může to být:

• náročné období v práci,

• dlouhodobé psychické napětí,

• zkouškové období,

• cestování,

• péče o děti,

• nedostatek odpočinku, ...

Zajímavé ale je, že migréna někdy nepřijde v samotném vrcholu stresu. Člověk zvládne celý hektický pracovní týden a bolest přijde až v sobotu ráno, když konečně vypne. Tomuto fenoménu se někdy říká let-down migraine – tedy migréna spojená s poklesem stresu. Proto pacienti často říkají: „Celý týden jsem fungoval/a a jakmile mám volno, dostanu migrénu.“

😴 Nepravidelný spánek

Mozek s migrénou má rád určitou pravidelnost.

Problémem může být:

• málo spánku,

• přerušovaný spánek,

• ponocování,

• výrazná změna času usínání,

• ale také výrazně delší spánek než obvykle.

Proto někomu paradoxně migrénu spustí právě víkend. V týdnu vstává v šest hodin a v sobotu spí do deseti. K tomu pozdější snídaně a jiný čas kávy – a několik změn se sejde najednou. U migrény proto často není důležitý jen počet hodin spánku, ale také jeho pravidelnost.

🥐 Hlad a vynechávání jídla

Vynechané jídlo patří mezi poměrně časté situace, které pacienti se vznikem migrény spojují. Typický scénář? Ráno nestíhám. Snídani vynechám. V práci mám schůzku za schůzkou. Oběd bude „později“. A v 15 hodin přijde bolest.

Proto bývá u lidí s migrénou užitečnější soustředit se na pravidelnost jídla než na složité eliminační diety.

💧 Dehydratace

Podobně může působit nedostatek tekutin. Často nejde o extrémní dehydrataci.

Stačí například:

• horký den,

• cestování,

• intenzivní fyzická aktivita,

• několik hodin práce bez pauzy,

a člověk najednou zjistí, že od rána téměř nepil. U části pacientů může právě tato situace přispět ke vzniku ataky.

🍷 Alkohol

Alkohol patří mezi nejznámější udávané spouštěče migrény. Často se zmiňuje především červené víno, ale reakce je velmi individuální a problémem nemusí být pouze jeden konkrétní druh alkoholu. Navíc může hrát roli několik věcí současně: alkohol + horší spánek + méně tekutin + pozdější jídlo.

Někdy je tedy obtížné zjistit, co přesně mělo na vzniku záchvatu největší podíl.

🍫 A co potraviny?

Čokoláda, zrající sýry, glutamát, citrusy, uzeniny…

Seznamy „zakázaných potravin při migréně“ bývají opravdu dlouhé.

Jenže důkazy pro jednotlivé potravinové triggery nejsou zdaleka tak jednoznačné, jak se dříve myslelo.

A hlavně: není důvod preventivně vyřazovat z jídelníčku všechny potenciální spouštěče, pokud u sebe žádnou souvislost nepozorujete.

Pokud máte podezření na konkrétní potravinu, dává větší smysl sledovat, zda se vztah opakuje. Jedna migréna po jednom kousku sýra ještě neznamená, že jste našli svůj trigger.

☕ Kofein

Kofein je trochu zvláštní kapitola. U některých lidí může vyšší množství kofeinu přispívat ke vzniku záchvatu. Jindy je problémem naopak jeho náhlé vysazení.

Typický příklad: Každý pracovní den pijete kávu v sedm ráno. V sobotu dlouho spíte a kávu si dáte až v jedenáct. A v deset začne bolet hlava. Proto i tady může být důležitější pravidelnost než absolutní zákaz kávy.

🌦️ Změny počasí

„Já nepotřebuju předpověď. Poznám bouřku podle hlavy.“ Tohle slýcháme v ambulanci docela často. 🙂 Někteří lidé s migrénou skutečně popisují citlivost například na:

• změny atmosférického tlaku,

• bouřky,

• vysoké teploty,

• velké teplotní výkyvy,

• vysokou vlhkost.

Počasí je ale krásným příkladem triggeru, který příliš ovlivnit nedokážeme. Nemá tedy smysl snažit se kontrolovat úplně všechno. Spíš můžeme vědět, že v určitých dnech jsme zranitelnější, a o to více myslet například na pravidelný spánek, jídlo, tekutiny a dostupnost akutní medikace.

💊 Hormonální změny

U žen představují hormonální změny velmi důležitý faktor. Typickým příkladem je pokles estrogenu v období kolem menstruace. U některých žen se migréna vyskytuje výrazně častěji právě v tomto období a záchvaty mohou být delší nebo obtížněji léčitelné.

Proto může být velmi užitečné zaznamenávat si do deníku bolesti hlavy také menstruaci. Teprve při pohledu na několik měsíců totiž někdy zjistíme krásně opakující se vzorec.

💡 Světlo, hluk a pachy

Silné nebo blikající světlo, hlasitý hluk nebo intenzivní pachy mohou některým lidem s migrénou opravdu vadit. Opět je ale potřeba opatrnost. Zvýšená citlivost na světlo, zvuk i pachy může být totiž zároveň součástí samotného migrenózního záchvatu.

Člověk tedy může mít pocit: „To silné světlo mi způsobilo migrénu.“ Ale někdy může být pravda opačná: Migréna už začínala, a proto vám najednou začalo vadit světlo.

💻 Obrazovky a digitální přetížení

„Migrénu mám z počítače.“ Možná. Ale opět to nemusí být přímo samotná obrazovka.

Často jde o celý balíček:

• několik hodin soustředění,

• minimum pauz,

• ostrý nebo blikající obraz,

• napětí očí,

• špatná poloha těla,

• stres,

• málo tekutin,

• vynechané jídlo,

• horší spánek.

A mozek s migrénou si z toho někdy řekne: „Tak jo, stačilo.“

🏃 Fyzická aktivita

Pravidelný pohyb je obecně součástí zdravého režimu a u migrény ho většinou doporučujeme. Intenzivní fyzická zátěž ale může u některých lidí představovat trigger, zejména pokud se kombinuje například s:

• dehydratací,

• horkem,

• nedostatkem jídla,

• nebo náhlou nezvyklou intenzitou cvičení.

To ale rozhodně není důvod se pohybu vyhýbat. Spíš má smysl hledat takový typ a intenzitu aktivity, která vám vyhovuje.

Musím se tedy triggerům vyhýbat?

Ne za každou cenu. Dříve se pacientům často doporučovalo: „Najděte svoje triggery a vyhněte se jim.“

Jenže v praxi to může vést k tomu, že člověk začne postupně omezovat stále více věcí. Nebudu pít kávu. Nebudu jíst čokoládu. Nebudu cvičit. Nebudu chodit na slunce. Nebudu cestovat. Nebudu ponocovat. A nakonec začne být snaha „nevyvolat migrénu“ sama o sobě výrazným omezením života.

To není náš cíl. Mnohem rozumnější je hledat rovnováhu a určitou pravidelnost. Užitečné bývá soustředit se hlavně na základní věci:

• pravidelný spánek,

• pravidelné jídlo,

• dostatek tekutin,

• přiměřený pohyb,

• rozumnou práci se stresem.

Ne proto, že by tím šlo migrénu „vyléčit“, ale protože tím můžeme u části lidí snížit počet situací, které jejich migrenózní práh posouvají nesprávným směrem.

Jak zjistit, co vadí právě mně?

Tady se znovu dostáváme k našemu oblíbenému nástroji: deníku bolesti hlavy. Nemusíte si ale zapisovat každé sousto, každý obláček na obloze a každou stresující konverzaci. To by vás pravděpodobně rychle přestalo bavit. Sledujte hlavně opakující se vzorce.

Například: „Migréna se mi opakovaně objeví první den menstruace.“ „Když dvě noci po sobě málo spím, často přijde ataka.“

„Po červeném víně se mi záchvat objevil pětkrát z pěti.“

To už jsou informace, se kterými se dá pracovat.

Naopak: „Jednou jsem snědl/a čokoládu a pak mě bolela hlava.“

To ještě nemusí znamenat vůbec nic.

Co si z toho tedy vzít?

Migréna je individuální. Co vadí jednomu člověku, nemusí vadit druhému. Některé spouštěče můžeme ovlivnit. Jiné ovlivnit neumíme. A některé věci, které za trigger považujeme, mohou být ve skutečnosti už prvními projevy začínajícího migrenózního záchvatu.

Proto nemá smysl snažit se vytvořit dokonale „beztriggerový“ život. Mnohem užitečnější je poznat svoje vlastní vzorce, udržovat pokud možno pravidelný režim a mít dobře nastavenou léčbu.

I když budete dělat všechno „správně“, můžete migrénu dostat. Záchvat migrény není trest za to, že jste málo pili, špatně spali nebo byli ve stresu. Trigger může záchvat ovlivnit. Ale migrénu nezpůsobuje.

Zdroje

Pavlovic JM, Buse DC, Sollars CM, Haut S, Lipton RB. Trigger factors and premonitory features of migraine attacks: summary of studies. Headache. 2014;54(10):1670–1679. doi: 10.1111/head.12468.

Marmura MJ. Triggers, Protectors, and Predictors in Episodic Migraine. Curr Pain Headache Rep. 2018;22(12):81. doi: 10.1007/s11916-018-0734-0.

Giffin NJ, Ruggiero L, Lipton RB, et al. Premonitory symptoms in migraine: an electronic diary study. Neurology.2003;60(6):935–940. doi: 10.1212/01.WNL.0000052998.58526.A9.

Lipton RB, Pavlovic JM, Haut SR, Grosberg BM, Buse DC. Methodological issues in studying trigger factors and premonitory features of migraine. Headache. 2014;54(10):1661–1669. doi: 10.1111/head.12464.

American Migraine Foundation. Migraine Attacks Are Not Random: Understanding the Threshold Concept. Dostupné z: americanmigrainefoundation.org.

American Migraine Foundation. The Role of Adherence and Triggers in Headache Management. Dostupné z: americanmigrainefoundation.org.

American Migraine Foundation. Lifestyle Changes for Migraine Management. Dostupné z: americanmigrainefoundation.org.

American Migraine Foundation. Seasonal Migraine Triggers. Dostupné z: americanmigrainefoundation.org.