Fáze migrény

Typicky popisujeme čtyři fáze:

1. prodromální fázi

2. auru

3. fázi bolesti hlavy

4. postdromální fázi

Ne každý ale musí projít všemi čtyřmi. Některé fáze mohou úplně chybět, jiné se mohou překrývat a jejich intenzita i délka se mohou lišit nejen mezi jednotlivými lidmi, ale i mezi jednotlivými záchvaty u stejného člověka. Právě proto je užitečné vnímat migrénu jako celý proces, ne pouze jako několik hodin bolesti hlavy.

🌪️1. PRODROMÁLNÍ FÁZE

Prodromální fáze je začátkem migrenózního záchvatu. Může se objevit už několik hodin až jeden nebo dva dny před bolestí hlavy. V této chvíli člověk často ještě neví, že migréna už vlastně začala.

Mezi možné projevy patří například:

• únava,

• ospalost,

• opakované zívání,

• změny nálady,

• podrážděnost,

• horší soustředění,

• pocit ztuhlosti nebo nepohodlí v oblasti krku,

• citlivost na světlo nebo zvuky,

• nevolnost,

• změny chuti k jídlu,

• chuť na určité potraviny,

• častější močení.

Ne každý má prodromální příznaky a ne každý je dokáže spolehlivě rozpoznat. U části lidí se ale opakují velmi podobně a mohou být prvním signálem, že se blíží další záchvat.

Je to trigger, nebo už začátek migrény?

Představte si, že najednou dostanete velkou chuť na čokoládu. Čokoládu si dáte. Za několik hodin přijde bolest hlavy. Velmi snadno si řeknete: „Čokoláda mi spustila migrénu.“

Jenže může to být i jinak. Chuť na čokoládu mohla být už součástí prodromální fáze, tedy jedním z prvních příznaků rozbíhajícího se záchvatu.

Podobně může být někdy zaměněna za trigger:

• únava,

• ztuhlost krku,

• citlivost na světlo,

• změna nálady.

Novější práce právě na tento rozdíl mezi skutečnými spouštěči a prodromálními příznaky upozorňují.

Co se v této fázi děje v mozku?

Prodromální fáze není jen neurčitý pocit, že „něco není v pořádku“. Výzkum ukazuje, že ještě před samotnou bolestí dochází ke změnám aktivity mozkových sítí, mimo jiné v oblastech spojených s regulací spánku, energie, nálady, autonomních funkcí a vnímání bolesti. Významnou roli pravděpodobně hraje například hypotalamus a mozkový kmen. Právě to může vysvětlovat, proč se v této fázi objevují tak různorodé projevy – od zívání přes změny nálady až po změny chuti k jídlu.

✨ 2. AURA

Aura se nevyskytuje u všech lidí s migrénou. Má ji přibližně třetina pacientů a představuje přechodné neurologické příznaky. Nejčastěji jde o zrakovou auru.

Člověk může například vidět:

• blikající světla,

• cik-cak linie,

• třpytivé obrazce,

• světlé body,

• deformaci obrazu,

• výpadek části zorného pole.

Aura ale nemusí být pouze zraková.

Může se objevit také:

• mravenčení,

• změna citlivosti,

• porucha řeči,

• vzácněji další neurologické příznaky.

Pro typickou migrénovou auru je charakteristické, že se příznaky často rozvíjejí postupně během několika minut, jsou plně vratné a jednotlivý příznak většinou trvá přibližně 5 až 60 minut. Aura může předcházet bolesti hlavy, může se s ní překrývat a někdy může proběhnout také bez následné bolesti.

Proč aura vzniká?

Za typickou migrenózní auru je podle současných poznatků pravděpodobně zodpovědný proces označovaný jako kortikální šířící se depolarizace. Velmi zjednodušeně jde o vlnu změněné elektrické aktivity nervových buněk, která se postupně šíří mozkovou kůrou. Když se tento proces odehrává v oblasti zrakové kůry, projeví se například zrakovými fenomény. Právě postupné šíření aury je jedním z typických znaků, které nám pomáhají odlišovat migrénovou auru od některých jiných neurologických stavů.

Pokud se ale neurologické příznaky objeví poprvé v životě, vzniknou náhle, jsou výrazně jiné než obvykle nebo přetrvávají, není vhodné automaticky předpokládat, že jde o migrénovou auru. V takové situaci je potřeba lékařské vyšetření.

💥3. BOLEST HLAVY

Tohle je část migrény, kterou zná většina lidí nejlépe. Bolest může trvat přibližně 4 až 72 hodin, pokud není účinně léčena.

Typicky bývá:

• středně silná až silná,

• často pulzující nebo tepající,

• často jednostranná,

• zhoršovaná běžnou fyzickou aktivitou.

Nemusí ale mít pokaždé všechny tyto vlastnosti. Migréna může být například i oboustranná a někdy může být bolest spíše tlaková než pulzující.

K bolesti se často přidává:

• nevolnost,

• někdy zvracení,

• citlivost na světlo,

• citlivost na zvuky,

• zvýšená citlivost na pachy,

• problémy se soustředěním.

Člověk má proto často potřebu stáhnout se do ticha, tmy a omezit jakoukoli aktivitu. Právě tato fáze bývá nejvíce invalidizující, ale není jedinou částí záchvatu, která člověka může výrazně omezovat.

Co se děje během bolesti?

V této fázi se významně zapojuje takzvaný trigeminovaskulární systém. Dochází k aktivaci drah bolesti a k uvolňování látek, které se podílejí na přenosu a zesílení bolestivého signálu. Jednou z nejznámějších je CGRP (calcitonin gene-related peptide). Právě CGRP hraje v migréně důležitou roli a stal se také cílem moderní specifické léčby.

Migréna tedy rozhodně není jen „roztažení cév“, jak se dříve zjednodušeně vysvětlovalo. Jde o mnohem komplexnější neurologický proces.

🌒4. POSTDROMÁLNÍ FÁZE - “migrénová kocovina”

Bolest konečně odezní. Člověk by mohl čekat, že tím celý záchvat skončil. Jenže často ještě nekončí. Po bolesti může následovat takzvaná postdromální fáze, někdy lidově označovaná jako „migrenózní kocovina“.

Objevit se může:

• únava,

• vyčerpání,

• ospalost,

• horší soustředění,

• zpomalené myšlení,

• pocit „mozkové mlhy“,

• změny nálady,

• nevolnost,

• přetrvávající citlivost na některé podněty.

Postdromální potíže mohou přetrvávat ještě několik hodin a podle ICHD se mohou u části pacientů objevit až přibližně 48 hodin po odeznění bolesti.

Migrénový záchvat tedy může trvat mnohem déle než bolest hlavy

Když někdo řekne: „Bolest hlavy mi trvala osm hodin,“ neznamená to automaticky, že celý migrenózní záchvat trval osm hodin. Pokud několik hodin před bolestí probíhal prodrom a dalších několik hodin po bolesti přetrvával postdrom, může být skutečná zátěž záchvatu mnohem delší. Právě proto se dnes na migrénu stále více díváme jako na dynamický, několikafázový neurologický proces.

Musím mít všechny čtyři fáze?

Ne.

Jeden člověk může mít: prodrom → bolest → postdrom

jiný: aura → bolest → postdrom

a někdo: aura bez následné bolesti hlavy.

Některé fáze se navíc mohou překrývat. Ani jednotlivé záchvaty u stejného člověka nemusí pokaždé probíhat úplně stejně. Proto by se fáze migrény neměly chápat jako čtyři přesně oddělené krabičky, které musí následovat jedna za druhou. Jsou spíš pomůckou, jak lépe pochopit celý průběh migrenózního záchvatu.

Proč je dobré svoje fáze znát?

Když začnete vnímat nejen samotnou bolest hlavy, ale i to, co se děje před ní a po ní, můžete si postupně všimnout vlastního opakujícího se vzorce.

Například:

„Před migrénou vždycky hodně zívám.“

„Den před bolestí se nedokážu soustředit.“

„Před každou druhou atakou mám zrakovou auru.“

„Po bolesti jsem ještě celý další den úplně vyčerpaná.“

Takové informace mohou být užitečné nejen pro vás, ale také pro neurologa. A právě proto má smysl při vedení deníku bolesti hlavy všímat si i příznaků, které se objevují mimo samotnou fázi bolesti.

Migréna není jen bolest hlavy

Prodrom. Někdy aura. Bolest hlavy. Postdrom.

To všechno může být součástí jednoho migrenózního záchvatu. A právě proto může migréna ovlivnit člověka mnohem déle, než je na první pohled vidět.

Zdroje

Gao L, Zhao F, Tu Y, Liu K. The prodrome of migraine: mechanistic insights and emerging therapeutic strategies. Front Neurol. 2024;15:1496401. doi: 10.3389/fneur.2024.1496401.

Sebastianelli G, Atalar AÇ, Cetta I, et al. Insights from triggers and prodromal symptoms on how migraine attacks start: The threshold hypothesis. Cephalalgia. 2024.

Paemeleire K, et al. Migraine without aura. Handb Clin Neurol. 2023. PMID: 38043959.

International Headache Society. The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition (ICHD-3): Migraine with aura. Dostupné z: ichd-3.org.

Karsan N, Goadsby PJ. The Migraine Postdrome. Curr Pain Headache Rep. 2018;22:71.

Al-Karagholi MA-M, et al. What proportion of people with migraine report postdromal symptoms? A systematic review and meta-analysis of observational studies. 2023. PMID: 37851650.

Buse DC, et al. The not so hidden impact of interictal burden in migraine: A narrative review. 2022. PMID: 36408525.