Fyzioterapie u migrény

Migréna není jen bolest hlavy. Je to komplexní neurologické onemocnění, které může ovlivňovat celé tělo – citlivost na světlo a zvuk, žaludek, spánek, psychiku i schopnost fungovat v běžném životě. Právě proto se dnes na její léčbu díváme stále komplexněji. To ale neznamená, že migrénu způsobuje „zablokovaný krk“ nebo že ji lze odstranit masáží.

Jak tedy fyzioterapie do léčby migrény skutečně zapadá?

Migréna a krční páteř: vztah je složitější, než se zdá

Možná jste už slyšeli, že migrénu způsobuje „zablokovaná krční páteř“, špatné držení těla nebo zatuhlé svaly. Tak jednoduché to ale není.

Migréna je neurologické onemocnění, při kterém dochází ke změnám ve zpracování různých podnětů v nervovém systému. Významnou roli hraje trigeminovaskulární systém, neuropeptidy, jako je CGRP, i procesy periferní a centrální senzibilizace.

Krční oblast je však s migrenózním systémem úzce propojena. Důležitou roli zde hraje tzv. trigeminocervikální komplex, kde se setkávají nervové dráhy přivádějící informace z oblasti hlavy a z horní části krční páteře.

Právě toto propojení může fungovat oběma směry.

U části lidí může být bolest nebo ztuhlost krku součástí samotného migrenózního záchvatu a objevit se dokonce ještě před začátkem bolesti hlavy. Člověk pak může mít pocit, že „od krku dostal migrénu“, přestože změny v krční oblasti již byly součástí rozvíjejícího se migrenózního záchvatu.

U jiných pacientů ale může být současně přítomný skutečný problém pohybového aparátu. Nociceptivní podněty přicházející z oblasti krku mohou prostřednictvím trigeminocervikálního komplexu ovlivňovat zpracování bolesti a u některých lidí potenciálně přispívat ke spuštění nebo zhoršení migrenózního záchvatu.

A někdy se oba mechanismy mohou překrývat.

Bolest krku u člověka s migrénou tedy může být:

• součástí samotného migrenózního záchvatu,

• časným příznakem nastupující migrény,

• potenciálním spouštěčem nebo faktorem, který záchvat zhoršuje,

• samostatným problémem pohybového aparátu,

• nebo kombinací několika těchto faktorů.

Proto není správné automaticky předpokládat, že migrénu způsobuje „zablokovaná krční páteř“. Stejně tak ale není správné krční oblast u pacientů s migrénou úplně přehlížet.

Smyslem fyzioterapeutického vyšetření je právě rozpoznat, zda jsou přítomné skutečné muskuloskeletální obtíže, které lze cíleně ovlivnit.

Může tedy fyzioterapie migrénu léčit?

Může být užitečnou součástí léčby – ale neměla by být chápána jako náhrada základní léčby.

Současná data naznačují, že některé fyzioterapeutické a rehabilitační postupy mohou u lidí s migrénou přispět ke snížení počtu dnů s bolestí hlavy, intenzity bolesti nebo míry disability. Potenciální přínos ukázaly některé formy aerobního cvičení a manuální či jiné fyzioterapie, zejména v kombinaci s farmakologickou léčbou.

Nejedná se ale o alternativu léčby migrény. Z vlastní zkušenosti z praxe i z referencí od pacientů ale víme, že fyzioterapie může mít své místo.

Proto bychom ji dnes měli vnímat především jako součást komplexní prevence migrény.

Pohyb jako součást prevence

Možná to zní paradoxně. Pokud při migréně pohyb bolest často zhoršuje, proč by měl pomáhat?

Rozhodující je rozdíl mezi pohybem během akutního záchvatu a pravidelnou pohybovou aktivitou mezi záchvaty.

Během migrény může fyzická aktivita bolest zhoršit. Pravidelný pohyb mimo záchvaty však může u části pacientů působit preventivně.

Výzkumy ukazují, že aerobní pohyb může přispět ke snížení počtu dnů s bolestí hlavy, její intenzity i délky záchvatů.

Může jít například o:

• svižnou chůzi,

• běh,

• jízdu na kole,

• plavání,

• aerobní cvičení,

• nebo jinou aktivitu, která člověku vyhovuje.

Důležitější než výkon je pravidelnost a postupné zvyšování zátěže.

Kde může pomoci fyzioterapeut?

Může:

• vyhodnotit vaše pohybové obtíže,

• najít vhodnou formu fyzické aktivity,

• nastavit intenzitu a postupné zvyšování zátěže,

• pracovat s bolestí a omezením v oblasti krku,

• zlepšit sílu a pohyblivost,

• vytvořit individuální plán,

• naučit vás strategie a cviky, které můžete využívat sami doma.

Pokud se člověk dlouhodobě téměř nehýbe, není cílem začít ze dne na den trénovat pětkrát týdně. Vhodnější je najít takovou úroveň pohybu, kterou dokáže dlouhodobě udržet.

Dostupné studie se mezi sebou liší použitými metodami, délkou léčby i způsobem hodnocení výsledků a současná data zatím neumožňují vytvořit jeden univerzální fyzioterapeutický protokol pro všechny pacienty s migrénou.

Proto není ideální řídit se obecnými „5 cviky proti migréně“.

Neexistuje jeden univerzální cvik, který bude fungovat na migrénu u všech.

Cvičení by mělo odpovídat konkrétním obtížím, fyzické kondici a potřebám daného člověka.

Krátkodobá úleva vs. dlouhodobá prevence

Někomu může manuální terapie přinést příjemnou krátkodobou úlevu od bolesti nebo napětí v oblasti krku.

Ale pokud je cílem dlouhodobě snížit počet migrenózních dnů, samotná masáž pravděpodobně nestačí. Mnohem smysluplnější může být kombinace pravidelného pohybu, individuálního cvičení doma, dalších nefarmakologických opatření a odpovídající farmakologické léčby.

Musím tedy kvůli migréně k fyzioterapeutovi?

Nemusíte.

Může ale být obzvlášť užitečná například tehdy, pokud se spolu s migrénou objevuje:

• výrazná nebo opakovaná bolest krku,

• ztuhlost či omezená pohyblivost krční páteře,

• problémy s pohybem,

• nízká fyzická kondice,

• strach z pohybu,

• dlouhodobá fyzická neaktivita,

• potřeba vytvořit bezpečný a udržitelný pohybový plán.

Naopak není důvod předpokládat, že každý pacient s migrénou potřebuje „odblokovat krční páteř“. Fyzioterapeut tak není alternativou k neurologovi.

Je součástí týmu, ve kterém má každý svou úlohu.

A někdy může být nejdůležitějším výsledkem fyzioterapie právě to, že člověk přestane mít ze svého těla strach a znovu získá důvěru v pohyb.

Zdroje

1. Onan D, Ekizoğlu E, Arıkan H, Taşdelen B, Özge A, Martelletti P. The Efficacy of Physical Therapy and Rehabilitation Approaches in Chronic Migraine: A Systematic Review and Meta-Analysis. J Integr Neurosci. 2023;22(5):126. doi:10.31083/j.jin2205126.

2. Tedeschi R, Pillastrini P, Pierangeli G, Favoni V, Cortelli P, Cevoli S. Is physiotherapy in migraines known to sufferers? A cross-sectional study. Neurol Sci. 2024;45(4):1669–1674. doi:10.1007/s10072-023-07195-9.

3. Kelley S, Treleaven J, Thomas L, Liang Z. Patients' expectations and experiences of physiotherapy management of migraine. Musculoskelet Sci Pract. 2025;80:103418. doi:10.1016/j.msksp.2025.103418.

4. Rees T, et al. Neck pain in migraine: A narrative review and steps to correct evaluation and treatment. Cephalalgia. 2025. doi:10.1177/03331024251387449.