Jak migrénu v praxi diagnostikujeme?

Na začátku si s pacientem vlastně jen povídáme. U migrény je anamnéza totiž úplný základ diagnostiky. 🗣️

Zajímá nás například: kdy bolesti začaly, jak jsou časté, kde bolí, jaký mají charakter a jak silné jsou. Ptáme se také, jestli se bolest zhoršuje pohybem, jestli je nevolnost, zvracení, citlivost na světlo, hluk. Zajímá nás, jestli bolesti něco předchází, jestli se objevuje aura, co může být spouštěčem a i to, co na bolest pomáhá nebo naopak vůbec nezabírá. (O tom, jak migréna typicky vypadá jsme si řekly v příspěvku “Jak poznám, že mám migrénu?”.)

Pak přichází na řadu neurologické vyšetření. 🔨 Chceme po pacientovi, aby na nás vypláznul jazyk, sledoval prst očima nebo se dotkl prstem nosu. 😀 Může to vypadat celkem srandovně, ale pro nás jsou to důležité věci. Pomáhají nám zjistit, jestli nervový systém funguje tak, jak má. A jestli bolest hlavy nevypadá spíš jako příznak něčeho jiného.

A co zobrazení mozku? 🧠 U typického průběhu migrény, normálního neurologického vyšetření a bez varovných příznaků nemusí být zobrazení mozku vždy nutné. V praxi se ale v ČR často doplňuje. Hlavně proto, abychom vyloučili jiné příčiny bolesti hlavy, tedy takzvané sekundární bolesti hlavy.

Doby, kdy se běžně dělal rentgen lebky, už doufejme skončily. 🙏 Někdy se provádí CT mozku. To má své místo hlavně v akutních situacích - například při náhle vzniklé nejhorší bolesti v životě nebo při podezření na krvácení či jiný urgentní stav.

Pokud ale chceme mozkovou tkáň zobrazit podrobněji, většinou preferujeme magnetickou rezonanci mozku.

A teď jedna věc, která pacienty často mate: „Měl/a jsem magnetickou rezonanci a nic tam nebylo. Takže to asi není migréna?“ 🤷‍♀️

Právě naopak! Migréna většinou není na magnetické rezonanci vidět. MRI tedy často neděláme proto, abychom „našli migrénu“, ale proto, abychom se ujistili, že za bolestí hlavy nestojí něco jiného. Normální MRI migrénu nevylučuje. U člověka s typickými příznaky migrény je normální nález vlastně dobrá zpráva. 👍