Jak poznám, že mám migrénu?

Ne každá bolest hlavy je migréna.

Migréna má svoje typické projevy a také diagnostická kritéria, podle kterých se řídíme i v neurologické ambulanci. A i když se u jednotlivých lidí může projevovat trochu jinak, ve většině případů má určitý opakující se vzorec.

Někdy nám proto opravdu stačí několik správně položených otázek, abychom zjistily, že bolest hlavy má velmi pravděpodobně migrenózní charakter.

Na co se zeptat sebe nebo někoho, koho bolí hlava?

✨ 1. Jak je bolest silná?

Je bolest spíš slabá, středně silná, nebo opravdu intenzivní? Pro orientaci můžeme použít například škálu od 1 do 10, kde:

• 1 znamená téměř neznatelnou bolest,

• 10 představuje nejhorší bolest, jakou si dokážete představit.

U migrény bývá bolest nejčastěji středně silná až silná. Důležitější než samotné číslo je ale často to, jak moc vás bolest omezuje. Dokážete dál normálně pracovat? Zvládnete se starat o děti? Nebo potřebujete všechno zrušit, lehnout si a počkat, až ataka odezní? Právě omezení běžného fungování je pro migrénu velmi typické.

✨2. Jak dlouho bolest trvá?

Hodinu? Několik hodin? Celý den? Nebo se probudíte s bolestí a máte ji ještě další den?

Typická neléčená nebo neúspěšně léčená migrenózní ataka u dospělého člověka trvá přibližně 4 až 72 hodin. To samozřejmě neznamená, že každá ataka musí trvat přesně tak dlouho. Pokud si vezmete účinnou akutní léčbu včas, může bolest odeznít mnohem rychleji. Naopak při neléčené migréně může člověka záchvat trápit i několik dní.

✨3. Je bolest na jedné straně nebo na obou?

Migréna bývá často spojována s bolestí pouze jedné poloviny hlavy. A skutečně – jednostranná bolest je pro migrénu typická. Může bolet například:

• oblast spánku,

• čelo,

• okolí oka,

• jedna polovina hlavy.

Ale pozor: migréna nemusí být vždy jednostranná. U některých lidí může bolet celá hlava nebo obě strany současně. Strana bolesti se také může mezi jednotlivými záchvaty střídat.

✨4. Jaký má bolest charakter?

Je bolest tlaková? Svíravá? Pálivá? Bodavá? Nebo máte pocit, jako by vám v hlavě něco pulzovalo nebo tepalo?

Právě pulzující charakter bolesti je jedním z typických znaků migrény. Pacienti ji někdy popisují například jako: „Cítím v hlavě každý úder srdce.“ „Jako by mi ve spánku něco tepalo.“

Opět ale platí, že ne každá migrenózní bolest musí pulzovat. Diagnózu migrény nikdy nestavíme jen na jednom příznaku. Důležitá je kombinace více znaků.

✨5. Vadí vám světlo, hluk nebo pachy?

Během migrenózní ataky může být mozek výrazně citlivější na okolní podněty. Najednou je příliš jasné světlo. Televize je moc hlasitá. Děti jsou hlučnější než obvykle. Zvuk telefonu vás dráždí. A nejraději byste zatáhli závěsy a byli chvíli úplně sami.

Typická je především:

• fotofobie – zvýšená citlivost na světlo,

• fonofobie – zvýšená citlivost na zvuky.

U některých lidí se přidává také výrazná citlivost na pachy – například parfém, cigaretový kouř nebo vůně jídla. Potřeba zalézt během ataky do tiché a tmavé místnosti je proto pro migrénu velmi charakteristická.

✨6. Je vám nevolno?

Dalším velmi typickým příznakem migrény je nevolnost. Může jít jen o lehký pocit na zvracení, ale někdo během silnějších atak skutečně zvrací. U některých pacientů je právě nevolnost téměř stejně obtěžující jako samotná bolest hlavy. A může také komplikovat léčbu – když je člověku výrazně nevolno nebo zvrací, může být například obtížnější užít tabletu a udržet ji v žaludku.

✨7. Co pohyb?

Zkuste si vzpomenout, jak se během bolesti cítíte při běžných aktivitách. Například při chůzi, při rychlejší chůzi, při chůzi do schodů, při předklonu, při běžné domácí práci.

U migrény fyzická aktivita bolest často zhoršuje. Člověk proto přirozeně omezuje pohyb a raději si sedne nebo lehne.

To je jeden z rozdílů například oproti typické tenzní bolesti hlavy, kterou běžná fyzická aktivita zpravidla výrazně nezhoršuje.

Jak tedy vypadají oficiální diagnostická kritéria?

Podle mezinárodní klasifikace bolestí hlavy ICHD-3 je pro migrénu bez aury typické, že člověk prodělal opakované záchvaty bolesti trvající 4–72 hodin a bolest má alespoň dva z těchto znaků:

• je jednostranná,

• má pulzující charakter,

• je středně silná až silná,

• zhoršuje ji běžná fyzická aktivita nebo vede k vyhýbání se této aktivitě.

Současně se během bolesti objevuje alespoň:

• nevolnost a/nebo zvracení,

nebo

• citlivost na světlo a zároveň na zvuky.

Takže migréna nemusí splňovat úplně všechno. Někdo má velmi silnou oboustrannou bolest, která nepulzuje, ale pohyb ji výrazně zhoršuje a současně má nevolnost a vadí mu světlo a hluk. I to může být typická migréna.

A co aura?

Někteří lidé mají před bolestí hlavy nebo v jejím průběhu ještě takzvanou auru. Nejčastější je zraková aura. Člověk může například vidět:

• blikající světla,

• třpytivé nebo cik-cak obrazce,

• světlé body,

• výpadek části zorného pole.

Aura ale může být také senzitivní. Typické může být například mravenčení, které začne v prstech a postupně se šíří po ruce směrem k obličeji. Vzácněji se objeví také porucha řeči.

Pro typickou migrénovou auru je charakteristické, že se příznaky často rozvíjejí postupně během několika minut, jsou plně vratné a jednotlivý příznak obvykle trvá 5 až 60 minut.

Bolest hlavy může následovat, ale nemusí. Někteří lidé mohou mít totiž migrénovou auru také bez následné bolesti hlavy.

Pokud se ale podobné neurologické příznaky objeví poprvé v životě, vzniknou velmi náhle, jsou jiné než obvykle nebo dlouho přetrvávají, neměli bychom automaticky předpokládat, že jde o migrénu. Taková situace patří k lékařskému vyšetření.

Migréna nemusí pokaždé vypadat stejně

Jeden člověk může mít jednou bolest na pravé straně, podruhé na levé, jednou výraznou nevolnost, jindy téměř žádnou, jednu ataku s aurou, jinou bez aury.

Migréna je poměrně variabilní onemocnění. Při diagnostice proto nehledáme jednu dokonale učebnicovou ataku. Zajímá nás především opakující se vzorec vašich bolestí hlavy.

„Mě ale nebolí hlava vždycky tak moc.“

Ani to migrénu nevylučuje. Jednotlivé ataky mohou mít různou intenzitu. Některá je mírnější a zvládnete při ní částečně fungovat. Další vás může na celý den vyřadit z běžného života. Navíc pokud si vezmete účinný lék včas, celý záchvat může vypadat úplně jinak než neléčená ataka.

Proto je při diagnostice důležité ptát se také:

Jak by ta bolest vypadala bez léku?

Migréna není jen samotná bolest hlavy

U části lidí začíná záchvat už několik hodin před bolestí. Mohou se objevit například:

• únava,

• zívání,

• horší soustředění,

• změna nálady,

• ztuhlost krku,

• zvýšená citlivost na světlo nebo zvuky,

• chuť na určité jídlo.

Tomu říkáme prodromální fáze.

A ani po odeznění bolesti nemusí být všechno okamžitě v pořádku. Někteří pacienti ještě několik hodin nebo i následující den popisují:

• únavu,

• „mozkovou mlhu“,

• horší soustředění,

• celkovou slabost.

To je postdromální fáze migrény.

Jeden migrenózní záchvat tak může člověka ovlivňovat mnohem déle než jen po dobu samotné bolesti hlavy.

Pomůže mi deník bolesti hlavy?

Velmi. Když se bolesti objevují opakovaně, člověk si často nepamatuje: kolikrát ho hlava bolela, jak dlouho, jak moc, co bolest doprovázelo, jaké léky užil, nebo jestli léčba zabrala.

Stačí několik týdnů zapisování a najednou můžeme vidět mnohem jasnější obraz.

Do deníku má smysl zaznamenat například:

• den s bolestí hlavy,

• intenzitu bolesti,

• doprovodné příznaky,

• případnou auru,

• užitou akutní léčbu,

• její účinnost,

• u žen také menstruaci.

Deník je užitečný nejen pro diagnostiku, ale také pro další léčbu.

Kdy bych měl/a zajít k lékaři?

Pokud se bolesti hlavy opakují, omezují vás v běžném životě nebo kvůli nim často užíváte léky proti bolesti, je vhodné problém řešit. Nemusíte čekat, až budete mít migrénu „dostatečně špatnou“.

Má smysl vyhledat lékaře například tehdy, když:

• vás bolesti opakovaně vyřazují z práce nebo běžného života,

• akutní léčba nefunguje,

• bolesti jsou častější,

• potřebujete léky proti bolesti opakovaně během měsíce,

• nejste si jistí, o jaký typ bolesti jde.

A samozřejmě existují situace, kdy je potřeba lékaře vyhledat akutně – například při náhle vzniklé extrémně silné bolesti, nových neurologických příznacích nebo výrazně změněném charakteru bolesti. O těchto varovných příznacích píšeme podrobněji v samostatném článku.

Jak tedy poznám, že moje bolest může být migréna?

Zpozorněte hlavně tehdy, pokud se u vás opakují záchvaty bolesti, která je: středně silná až silná, často pulzuje, pohyb ji zhoršuje a současně se přidává nevolnost nebo citlivost na světlo a zvuky.

Nemusíte ale splňovat všechny charakteristiky. Migréna má mnoho podob. A pokud si nejste jistí, není potřeba diagnózu stanovovat sami. Dobře vedený rozhovor, deník bolesti hlavy a neurologické vyšetření většinou dokážou odpovědět mnohem přesněji.

Protože ano: Ne každá bolest hlavy je migréna. Ale pokud migrénu máte, je dobré o tom vědět. Správná diagnóza je totiž první krok k tomu, aby se dala také správně léčit.

Zdroje

Headache Classification Committee of the International Headache Society (IHS). The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition (ICHD-3). Cephalalgia. 2018;38(1):1–211.

International Headache Society. 1.1 Migraine without aura. ICHD-3. Dostupné z: ichd-3.org.

International Headache Society. 1.2 Migraine with aura. ICHD-3. Dostupné z: ichd-3.org.

American Headache Society. Overview of Migraine Diagnosis. Dostupné z: americanheadachesociety.org.

American Headache Society. Diagnosing Migraine. Dostupné z: americanheadachesociety.org.