Migréna a stravování

Čokoláda, červené víno, zrající sýry, káva, lepek nebo glutamát. Pokud máte migrénu, pravděpodobně jste už někdy slyšeli, že právě tyto potraviny mohou vyvolat migrenózní ataku. Možná jste některé z nich dokonce preventivně vyřadili ze svého jídelníčku. Ale je to skutečně potřeba?

Vztah mezi migrénou a stravou je předmětem vědeckého výzkumu již řadu let. Přesto kolem něj stále panuje spousta nejasností. Zatímco někteří lidé popisují poměrně jednoznačnou souvislost mezi určitou potravinou a následnou migrénou, jiní mohou jíst prakticky cokoli, aniž by pozorovali nějaký vliv.

Mohou tedy potraviny skutečně spouštět migrénu? Nebo jsme některým z nich přisoudili větší význam, než si zaslouží?

Jsou potraviny skutečně spouštěčem migrény?

Nejprve je důležité připomenout, že migréna je komplexní neurologické onemocnění. Nevzniká jednoduše proto, že jsme snědli čokoládu, vypili kávu nebo vynechali oběd.

U lidí s migrénou mohou různé vnitřní i vnější faktory ovlivňovat pravděpodobnost vzniku migrenózní ataky. Mezi často uváděné spouštěče patří stres, změny spánkového režimu, hormonální výkyvy, ale také některé potraviny nebo stravovací návyky.

Problém je v tom, že skutečný vliv konkrétních potravin na vznik migrény se vědecky prokazuje poměrně obtížně.

V systematickém přehledu publikovaném v časopise Headache v roce 2020 hodnotili autoři 43 studií zabývajících se vztahem stravy a migrény. Dvacet z nich se věnovalo přímo potravinovým spouštěčům. Závěr byl poměrně střízlivý: většina dostupných důkazů měla nízkou kvalitu a vycházela především z dotazníků a subjektivních zkušeností pacientů.

Jinými slovy, pokud pacient označí určitou potravinu za spouštěč, ještě to neznamená, že skutečně způsobila jeho migrénu.

To ovšem neznamená, že potravinové spouštěče neexistují. Spíše to ukazuje, že jejich význam je velmi individuální a u řady tradičně uváděných potravin nemáme dostatečně přesvědčivé důkazy.

Čokoláda: skutečný spouštěč, nebo nevinný podezřelý?

Čokoláda patří mezi nejznámější údajné spouštěče migrény. Obsahuje několik biologicky aktivních látek, například kofein, theobromin nebo fenylethylamin, které byly v minulosti dávány do souvislosti se vznikem bolesti hlavy.

Když se ale podíváme na vědecké důkazy, situace je překvapivá.

Systematický přehled z roku 2020 analyzoval 25 studií zaměřených na vztah čokolády a migrény. Přestože pacienti čokoládu často označovali za spouštěč, v provokačních studiích se nepodařilo prokázat statisticky významný rozdíl mezi čokoládou a placebem.

Proč tedy tolik lidí spojuje čokoládu se vznikem migrény?

Možným vysvětlením je takzvaná prodromální fáze migrény.

Co když je chuť na čokoládu už příznakem migrény?

Migrenózní ataka nezačíná vždy až samotnou bolestí hlavy. Již několik hodin, někdy i den či dva před jejím nástupem se mohou objevit nenápadné příznaky, například únava, změny nálady, časté zívání, poruchy soustředění nebo výrazná chuť na určité potraviny.

Představte si následující situaci:

Odpoledne dostanete neobvyklou chuť na čokoládu. Dáte si několik kostiček a večer přijde migréna.

Přirozeně vás napadne, že ji vyvolala právě čokoláda.

Ve skutečnosti však mohla být zvýšená chuť na sladké již součástí začínající migrenózní ataky. Čokoláda tedy nemusela být příčinou, ale pouze potravinou, na kterou jste měli chuť v důsledku již probíhajících změn v mozku.

Znamená to, že čokoláda nikdy nemůže být spouštěčem migrény? Ne. Současné důkazy ale rozhodně nepodporují doporučení, aby ji všichni lidé s migrénou preventivně vyřazovali ze svého jídelníčku.

Alkohol: může skutečně vyvolat migrénu?

Alkohol patří mezi nejčastěji uváděné spouštěče migrény. Zvláštní pozornost bývá věnována červenému vínu.

Za jeho možným účinkem se hledala řada látek, například histamin, tyramin nebo různé polyfenolické sloučeniny. Přesný mechanismus však zůstává nejasný.

Observační studie ukazují, že část pacientů skutečně pozoruje souvislost mezi konzumací alkoholu a následnou migrenózní atakou. Výsledky jednotlivých studií ale nejsou jednotné.

Například ve velkém nizozemském dotazníkovém šetření označilo alkohol za spouštěč přibližně 36 % pacientů. Zajímavé však je, že mezi lidmi, kteří uváděli červené víno jako svůj spouštěč, pouze malá část popisovala vznik migrény po každé jeho konzumaci.

Interpretaci navíc komplikuje skutečnost, že někteří lidé s migrénou alkohol omezují právě proto, že ho považují za svůj spouštěč.

Alkohol může zároveň ovlivňovat kvalitu spánku, hydrataci a další faktory, které se na vzniku migrény mohou podílet.

Alkohol tedy u některých lidí skutečně může představovat individuální spouštěč. Rozhodně ale neplatí, že každý člověk s migrénou dostane po skleničce vína automaticky ataku.

Káva a kofein: pomocník, nebo nepřítel?

Vztah mezi kofeinem a migrénou je poněkud paradoxní.

Kofein může mít analgetický účinek a je součástí některých kombinovaných přípravků používaných při léčbě bolesti hlavy. Současně ale může u některých lidí k bolestem hlavy přispívat.

Záleží totiž nejen na množství kofeinu, ale také na pravidelnosti jeho konzumace.

Při dlouhodobém pravidelném příjmu kofeinu se může vytvořit fyzická závislost. Pokud člověk svou obvyklou dávku náhle vynechá, mohou se objevit abstinenční příznaky včetně bolesti hlavy.

Typickým příkladem může být člověk, který každý pracovní den vypije několik šálků kávy, ale o víkendu vstává později a první kávu si dá až odpoledne. Bolest hlavy, která se následně objeví, může souviset právě s vysazením kofeinu.

Je však důležité rozlišovat mezi bolestí hlavy z vysazení kofeinu a samotnou migrénou. Tyto stavy se mohou překrývat, ale nejsou totožné.

Problematická může být také nadměrná konzumace kofeinu, zejména pokud narušuje spánek. A časté užívání kombinovaných analgetik s kofeinem může přispívat k rozvoji bolesti hlavy z nadužívání medikace.

Pokud pijete kávu a nepozorujete po ní zhoršení migrény, nemusíte se jí automaticky vzdávat. Důležitější může být umírněný a stabilní příjem kofeinu než jeho náhlé vysazení.

Zrající sýry, tyramin a histamin: je důvod se jim vyhýbat?

Zrající sýry, fermentované potraviny a některé uzeniny se často objevují na seznamech potravin, kterým by se lidé s migrénou měli vyhýbat.

Důvodem je především obsah biologicky aktivních aminů, zejména tyraminu a histaminu.

Tyramin vzniká při zrání a fermentaci některých potravin. V minulosti se předpokládalo, že by mohl ovlivňovat cévní regulaci a přispívat ke vzniku migrény.

Přestože jde o biologicky plausibilní hypotézu, klinické studie zatím neposkytují přesvědčivé důkazy, že běžná konzumace potravin obsahujících tyramin spolehlivě vyvolává migrenózní ataky.

Podobná situace je u histaminu.

Histamin se podílí na řadě fyziologických procesů a může ovlivňovat nervové i cévní mechanismy. To ale samo o sobě neznamená, že by nízkohistaminová dieta byla účinným nebo standardně doporučovaným postupem v léčbě migrény.

Navíc je potřeba odlišit migrénu od jiných zdravotních obtíží, například potravinové alergie nebo některých reakcí na histamin.

Rutinní vyřazování zrajících sýrů, fermentovaných potravin a dalších zdrojů histaminu tedy nemá u všech pacientů s migrénou dostatečnou vědeckou oporu.

Lepek: může jeho vyřazení pomoci s migrénou?

Bezlepková dieta je v posledních letech velmi populární a někteří lidé ji zkoušejí také ve snaze zmírnit migrénu. Má ale skutečně smysl vyřadit pečivo, těstoviny a další potraviny obsahující lepek?

Záleží především na tom, zda člověk trpí celiakií.

U pacientů s celiakií se bolesti hlavy, často migrenózního charakteru, vyskytují poměrně často. Systematický přehled a metaanalýza z roku 2018 zahrnující 40 publikací zjistily, že bolestmi hlavy trpí přibližně čtvrtina dospělých pacientů s celiakií.

Zajímavé je také to, že po zavedení bezlepkové diety docházelo v některých studiích ke snížení frekvence a intenzity bolestí hlavy, někdy dokonce k jejich úplnému vymizení.

Je však důležité zdůraznit, že většina těchto výsledků pochází z observačních studií a týká se různých typů bolestí hlavy, nikoliv výhradně migrény.

U lidí, kteří celiakii nemají, je situace odlišná.

Zatím nemáme dostatečně kvalitní důkazy, že by bezlepková dieta představovala účinnou prevenci migrény u pacientů bez celiakie.

Někdy se v této souvislosti zmiňuje také neceliakální glutenová senzitivita, tedy obtíže spojené s konzumací lepku nebo pšenice u lidí bez prokázané celiakie či alergie na pšenici. Ani zde ale nemusí být příčinou samotný lepek. Roli mohou hrát i další složky pšenice, například fruktany.

Pokud máte kromě migrény také dlouhodobé zažívací obtíže, nevysvětlitelný nedostatek železa, hubnutí nebo jiné příznaky, které mohou souviset s celiakií, je vhodné poradit se s lékařem o dalším vyšetření.

Důležité je nezačínat s bezlepkovou dietou ještě před vyšetřením na celiakii. Vyřazení lepku totiž může ovlivnit výsledky diagnostických testů.

Bezlepková dieta má jasné místo v léčbě celiakie a u těchto pacientů může příznivě ovlivnit i bolesti hlavy. U migrény bez celiakie však její preventivní účinek nebyl přesvědčivě prokázán.

Glutamát, sladidla a další přídatné látky: máme se jich obávat?

Glutamát sodný, známý také pod označením MSG nebo E621, je látka používaná ke zvýraznění chuti některých potravin. Přirozeně se však glutamát nachází i v běžných potravinách.

V minulosti byl spojován s bolestmi hlavy a dalšími příznaky po konzumaci určitých jídel.

Kvalitní důkazy o tom, že běžné množství glutamátu v potravinách spouští migrénu, jsou však omezené a výsledky studií nejsou jednotné. Některé experimenty navíc používaly vysoké dávky glutamátu bez současného podání jídla, což neodpovídá běžnému stravování.

Podobně nejednoznačné výsledky máme u umělých sladidel, například aspartamu. Jednotlivé studie naznačují možnou citlivost některých osob, ale pro plošné doporučení jejich vyřazení u migrény nemáme dostatek přesvědčivých důkazů.

Mezi další diskutované látky patří dusičnany a dusitany používané například při výrobě některých masných výrobků. Jejich možná souvislost s bolestmi hlavy se vysvětluje mimo jiné metabolismem oxidu dusnatého.

Zajímavé je, že experimentálně podané látky uvolňující oxid dusnatý skutečně mohou vyvolávat migrenózní ataky. To však automaticky neprokazuje stejný účinek běžných potravin obsahujících dusičnany.

Není tedy důvod automaticky považovat všechny potraviny obsahující glutamát, sladidla nebo dusičnany za spouštěče migrény.

Vynechávání jídla a hladovění: možná důležitější než konkrétní potraviny

Zatímco u mnoha jednotlivých potravin jsou důkazy rozporuplné, opakovaně se objevuje souvislost mezi migrénou a nepravidelným stravováním, zejména vynecháváním jídel nebo delším hladověním.

Například studie sledující pacienty s migrénou během ramadánu zaznamenala výrazně vyšší počet migrenózních dnů během období půstu než v kontrolním období.

Ani zde však není možné jednoznačně říci, že příčinou bylo pouze vynechávání jídla. Během ramadánu se totiž současně mění pitný režim, příjem kofeinu i spánkové návyky.

Přesto se pravidelné stravování považuje za rozumnou součást režimových opatření u migrény, zejména pokud pacient opakovaně pozoruje souvislost mezi delším hladověním a vznikem ataky.

To ovšem neznamená, že každý člověk s migrénou musí jíst každé dvě nebo tři hodiny. Důležité je najít takový režim, který odpovídá individuálním potřebám a umožňuje vyhnout se dlouhým obdobím nechtěného hladovění.

A co dehydratace?

Nedostatečný příjem tekutin bývá další často uváděnou příčinou bolestí hlavy.

Dehydratace skutečně může vyvolat bolest hlavy a u některých lidí s migrénou může představovat faktor, který zvyšuje pravděpodobnost ataky.

Přímé důkazy, že zvýšení příjmu tekutin nad běžnou potřebu dokáže spolehlivě snížit frekvenci migrény, jsou však omezené.

Proto není potřeba vypít několik litrů vody navíc ve snaze zabránit migréně. Smysl má především udržovat přiměřenou hydrataci a předcházet jejímu nedostatku.

Jak poznat, že mi konkrétní potravina skutečně spouští migrénu?

Tohle je pravděpodobně nejdůležitější otázka celého článku.

Jednorázová situace, kdy po určité potravině následovala migréna, ještě nedokazuje příčinný vztah.

Představte si například, že máte náročný pracovní den, špatně jste spali, nestihli oběd a odpoledne si dáte čokoládovou tyčinku. Večer přijde migréna.

Byla skutečným spouštěčem čokoláda? Nebo nedostatek spánku, stres, vynechané jídlo či jejich kombinace?

A je také možné, že by ataka vznikla bez ohledu na všechny tyto okolnosti.

U migrény nemusí existovat jeden konkrétní spouštěč. Pravděpodobnost vzniku ataky se může měnit v závislosti na hormonálním stavu, spánku, stresu i dalších okolnostech. Stejná potravina tak může být v jeden den následována migrénou, zatímco jindy se nestane vůbec nic.

Právě proto doporučujeme využívat deník bolesti hlavy, ve kterém lze sledovat nejen samotné ataky, ale také jejich možné souvislosti.

Pokud máte podezření na konkrétní potravinu, zaměřte se především na to:

• Zda se podobná souvislost opakuje.

• Jaký je časový odstup mezi konzumací potraviny a začátkem příznaků.

• Zda se současně nevyskytly jiné možné spouštěče, například nedostatek spánku, stres nebo menstruace.

• Zda jste již před konzumací potraviny neměli některé prodromální příznaky migrény.

Není vhodné preventivně vyřazovat velké skupiny potravin pouze na základě jedné nebo dvou zkušeností. Pokud se souvislost opakovaně potvrzuje, může mít smysl cílené a časově omezené ověření, případně s pomocí nutričního terapeuta.

Deník bolesti hlavy si můžete zdarma stáhnout také na našem webu v části Ke stažení.

Má smysl podstoupit testy potravinových intolerancí?

V souvislosti s migrénou se někdy setkáváme také s doporučením podstoupit komerční testování potravinových intolerancí, zejména pomocí stanovení IgG protilátek proti jednotlivým potravinám.

Tyto testy ale nejsou spolehlivou metodou pro identifikaci potravinových spouštěčů migrény.

Přítomnost specifických IgG protilátek totiž často odráží běžný kontakt organismu s danou potravinou, nikoli její škodlivost nebo skutečnou intoleranci.

Některé menší studie zkoumaly eliminační diety založené na výsledcích IgG testů, jejich výsledky ale byly nejednotné a neposkytují dostatečnou oporu pro rutinní používání této metody.

Nevhodně nastavené eliminační diety navíc mohou vést ke zbytečným výživovým omezením, nutričním nedostatkům a dalšímu stresu spojenému se stravováním.

Komerční IgG testy potravinových intolerancí proto nepovažujeme za vhodnou metodu hledání spouštěčů migrény.

To samozřejmě neplatí pro cílená lékařská vyšetření při podezření na celiakii, potravinovou alergii nebo jiné konkrétní onemocnění.

Musím tedy kvůli migréně změnit celý jídelníček?

Ne. A rozhodně ne preventivně.

Jednou z nejdůležitějších myšlenek současného výzkumu je, že neexistuje univerzální seznam potravin, které by museli všichni lidé s migrénou vyřadit.

Zatímco u některých pacientů může hrát roli konkrétní potravina nebo nápoj, u jiných mohou mít mnohem větší význam pravidelnost stravování, spánkový režim, hormonální změny či jiné faktory.

Zbytečně přísné dietní restrikce navíc mohou přinášet více problémů než užitku.

Pro většinu lidí s migrénou je proto rozumným výchozím bodem pestrá a vyvážená strava, přiměřený pitný režim, pravidelnost jídel a sledování skutečně individuálních souvislostí.

A pokud máte migrénu i přes dodržování všech režimových doporučení, neznamená to, že něco děláte špatně. Migréna je neurologické onemocnění a ani pečlivá kontrola možných spouštěčů nedokáže vždy zabránit jejím atakám.

Důležité není vytvořit si dlouhý seznam zakázaných potravin, ale pochopit, co skutečně ovlivňuje právě vaši migrénu.

A může naopak určitý způsob stravování migréně předcházet? Existují studie zkoumající například středomořskou, ketogenní nebo nízkotučnou dietu. Jak kvalitní jsou jejich výsledky a zda má smysl některou z těchto diet vyzkoušet, si rozebereme v dalším článku.

Zdroje

1. Hindiyeh NA, Zhang N, Farrar M, et al. The Role of Diet and Nutrition in Migraine Triggers and Treatment: A Systematic Literature Review. Headache. 2020;60(7):1300–1316. https://doi.org/10.1111/head.13836

2. Tu YH, Chang CM, Yang CC, et al. Dietary Patterns and Migraine: Insights and Impact. Nutrients. 2025;17(4):669. https://doi.org/10.3390/nu17040669

3. Nowaczewska M, Wiciński M, Kaźmierczak W. To Eat or Not to Eat: A Review of the Relationship between Chocolate and Migraines. Nutrients. 2020;12(3):608. https://doi.org/10.3390/nu12030608

4. Zis P, Julian T, Hadjivassiliou M. Headache Associated with Coeliac Disease: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients. 2018;10(10):1445. https://doi.org/10.3390/nu10101445

5. Beuthin J, Veronesi M, Grosberg B, Evans RW. Gluten-Free Diet and Migraine. Headache. 2020;60(10):2526–2529. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33022759/

6. Onderwater GLJ, van Oosterhout WPJ, Schoonman GG, Ferrari MD, Terwindt GM. Alcoholic beverages as trigger factor and the effect on alcohol consumption behavior in patients with migraine. European Journal of Neurology. 2019;26(4):588–595