Psychoterapie u migrény

Psychoterapie byla ještě před několika lety pro mnoho lidí něčím, o čem se příliš nemluvilo. Dnes se o duševním zdraví mluví otevřeněji a různé psychologické přístupy se stále častěji stávají součástí léčby chronických onemocnění.

A své místo mají také u migrény.

Hned na začátku je ale důležité říct jednu věc: migréna není psychické onemocnění a psychoterapie ji „neléčí proto, že je v hlavě“. Migréna je neurologické onemocnění. Její průběh však může ovlivňovat řada faktorů – například stres, spánek, dlouhodobé napětí, obavy z další ataky nebo způsob, jakým člověk na bolest reaguje.

Právě s těmito oblastmi mohou psychologické a behaviorální metody pracovat.

Proč může psychoterapie u migrény pomáhat?

Život s opakujícími se migrenózními atakami může být sám o sobě náročný. Člověk někdy neví, kdy přijde další záchvat, musí měnit plány, rušit pracovní nebo rodinné aktivity a může postupně začít přizpůsobovat svůj život obavám z další migrény.

Vzniká tak například strach z bolesti, zvýšené sledování možných spouštěčů nebo vyhýbání se aktivitám, které by „náhodou mohly migrénu vyvolat“.

Psychologická léčba se proto nesnaží člověka přesvědčit, že bolest není skutečná. Naopak. Pomáhá hledat způsoby, jak lépe zvládat onemocnění, stres a bolest a zároveň co nejméně omezovat svůj život.

Psychologické přístupy se obvykle používají jako doplněk dalších způsobů léčby – například vhodné akutní a preventivní medikace, režimových opatření nebo léčby poruch spánku.

🧠 Kognitivně-behaviorální terapie (CBT)

Kognitivně-behaviorální terapie patří mezi nejlépe prozkoumané psychologické přístupy v léčbě migrény.

Vychází z toho, že naše myšlenky, emoce, tělesné reakce a chování jsou vzájemně propojené.

U člověka s migrénou může terapie pracovat například s:

• obavami z další migrenózní ataky,

• katastrofickými myšlenkami spojenými s bolestí,

• vyhýbáním se běžným aktivitám,

• zvládáním stresu,

• spánkovými návyky,

• relaxací,

• postupným návratem k činnostem, které člověk kvůli migréně omezil.

Cílem není naučit se bolest jednoduše „ignorovat“. Jde spíše o vytvoření praktické sady nástrojů, díky které může člověk lépe zvládat migrénu a snížit její dopad na každodenní život.

😌 Relaxační techniky

Stres není příčinou migrény, u některých lidí ale může patřit mezi faktory, které vznik ataky usnadňují.

Relaxační techniky učí organismus lépe regulovat reakci na stres a napětí. Patří mezi ně například:

• brániční dýchání,

• progresivní svalová relaxace,

• řízená imaginace,

• autogenní trénink.

Důležitá je především pravidelnost. Smyslem není použít relaxaci pouze ve chvíli, kdy je migrenózní ataka naplno rozvinutá, ale dlouhodobě trénovat schopnost organismu přecházet ze stavu napětí do zklidnění.

📊 Biofeedback

Biofeedback je metoda, při které člověk pomocí přístroje získává informace o některých tělesných procesech, které běžně vědomě příliš nevnímá.

Může sledovat například:

• svalové napětí,

• tepovou frekvenci,

• kožní vodivost,

• teplotu kůže.

Díky okamžité zpětné vazbě se postupně učí rozpoznávat, jak jeho tělo reaguje například na stres nebo napětí, a pomocí relaxace nebo dalších technik tyto reakce ovlivňovat.

Biofeedback patří mezi tradičně používané behaviorální metody u migrény. Některé studie ukazují příznivé výsledky, současná kvalita důkazů ale není ve všech oblastech dostatečně vysoká, abychom mohli přesně určit velikost jeho účinku.

🧘 Mindfulness

Mindfulness neboli všímavost učí zaměřovat pozornost na přítomný okamžik a vnímat vlastní myšlenky, emoce nebo tělesné pocity bez okamžitého hodnocení a automatické reakce.

Neznamená to bolest ignorovat ani si namlouvat, že neexistuje.

U migrény může mindfulness pomáhat například se zvládáním stresu, reakcí na bolest nebo psychické zátěže spojené s opakovanými atakami.

Novější data naznačují, že mindfulness intervence mohou mít vliv také na frekvenci bolestí hlavy nebo míru disability, výsledky jednotlivých studií ale nejsou zcela jednotné a jistota důkazů zůstává spíše nízká.

⚖️ Acceptance and Commitment Therapy (ACT)

ACT neboli terapie přijetí a odhodlání vychází z jednoduché, ale někdy velmi obtížné myšlenky: ne všechno nepříjemné dokážeme ze svého života odstranit.

Cílem proto není za každou cenu kontrolovat každou bolest, emoci nebo myšlenku.

ACT se snaží člověka naučit reagovat na ně jiným způsobem a zároveň pokračovat v činnostech, které jsou pro něj důležité.

U člověka s migrénou může být cílem například to, aby postupně celý svůj život neorganizoval podle otázky:

„Co když zase dostanu migrénu?“

ACT má u chronické bolesti poměrně široké využití, přímo u migrény ale zatím máme podstatně méně kvalitních studií než například u CBT.

🔎 Musíme se všem spouštěčům vyhýbat?

„Najděte svoje triggery a vyhýbejte se jim.“

To byla dlouhou dobu jedna z častých rad lidem s migrénou.

Jenže realita je složitější.

Některým spouštěčům – například nedostatku spánku nebo výrazné dehydrataci – je samozřejmě rozumné předcházet. Snaha vyhnout se úplně všemu, co by teoreticky mohlo vyvolat migrénu, ale může postupně vést k výraznému omezování života.

Člověk přestane sportovat, cestovat, chodit do společnosti nebo dělat další aktivity, protože se bojí, že by mohly vyvolat další ataku.

Moderní behaviorální přístupy proto pracují nejen s rozpoznáváním skutečných spouštěčů, ale také s tím, jak na ně reagujeme a zda je skutečně nutné se jim vždy úplně vyhnout.

🌀 Hypnoterapie

Hypnoterapie využívá stav zvýšeného soustředění a terapeutické sugesce. Může ovlivňovat například vnímání bolesti, stres nebo pocit kontroly nad obtížemi.

U některých chronických bolestivých stavů se používá poměrně dlouho.

Také u migrény existují studie naznačující možný přínos, dostupných kvalitních dat je ale zatím málo. Proto ji v současnosti nelze postavit na stejnou úroveň jako lépe prozkoumané behaviorální metody.

Co tedy o psychoterapii a migréně skutečně víme?

Psychologické a behaviorální metody mohou být užitečnou součástí komplexní léčby migrény. Nejsou ale zázračnou náhradou farmakologické léčby a nefungují stejně u každého.

Nejvíce zkušeností máme s CBT, relaxačními technikami a biofeedbackem. Novější systematické přehledy však upozorňují, že kvalita dostupných studií je často omezená a jistota důkazů není vysoká. U CBT, relaxace a mindfulness data naznačují možný příznivý vliv například na frekvenci bolestí hlavy či jejich dopad na život. U ACT, biofeedbacku nebo hypnoterapie zatím nemáme dostatek kvalitních dat k jednoznačným závěrům.

To ale neznamená, že tyto metody „nefungují“. Znamená to jednoduše, že potřebujeme kvalitnější studie, abychom přesněji věděli, komu, kdy a jak mohou nejvíce pomoci.

A možná je právě to nejdůležitější: psychoterapie u migrény není o hledání psychické příčiny neurologického onemocnění.

Je o tom, že i když nemůžeme mít migrénu vždy plně pod kontrolou, můžeme se naučit lépe ovlivňovat to, jak velkou část našeho života zabere.

Zdroje

1. Sturgeon JA, Ehde DM, Darnall BD, et al. Psychological approaches for migraine management. Anesthesiol Clin.2023;41(2):341–355. doi:10.1016/j.anclin.2023.02.002.

2. Mínguez-Olaondo A, Alves Días P, López de Munáin E, et al. Behavioral therapy in migraine: Expanding the therapeutic arsenal. Eur J Neurol. 2024;31(12). doi:10.1111/ene.16414.

3. Behavioral interventions for migraine prevention: A systematic review and meta-analysis. 2025. Studie zahrnula 50 studií s více než 6 000 dospělými pacienty a hodnotila mimo jiné CBT, relaxační trénink, mindfulness, biofeedback, ACT a hypnoterapii.

4. American Headache Society. Behavioral Treatment for Migraine. Přehled behaviorálních možností léčby migrény.

5. The Migraine Trust. Behavioural therapies for migraine. Aktualizováno 2026.