Tenzní bolest hlavy

Možná vás překvapí, že jde o vůbec jeden z nejčastějších typů bolesti hlavy. Udává se, že se s ní někdy během života setká přibližně 30–80 % populace. Přesto o ní mluvíme podstatně méně než o migréně.

Někdo ji zažije několikrát za rok a nijak výrazně ho neomezuje. U jiného se ale bolesti vracejí pravidelně a mohou se postupně stát téměř každodenním problémem.

Jak tenzní bolest hlavy poznáme?

Typická tenzní bolest hlavy bývá:

🔹 tlaková nebo svíravá – lidé ji někdy popisují jako „obruč kolem hlavy“
🔹 většinou mírné až střední intenzity
🔹 obvykle postihuje obě poloviny hlavy
🔹 při běžné fyzické aktivitě, například chůzi nebo chůzi do schodů, se typicky nezhoršuje
🔹 není provázena zvracením a u epizodické formy ani nevolností
🔹 může ji doprovázet mírná citlivost na světlo nebo zvuky, ne však typicky obojí zároveň.

Jedna epizoda může trvat přibližně 30 minut až několik dní.

Na rozdíl od typické migrény tedy člověka tenzní bolest často „nesrazí do postele“. Neznamená to ale, že je zanedbatelná. Pokud se opakuje často nebo trvá dlouho, může významně ovlivňovat práci, soustředění, spánek i běžné fungování.

Je to tenzní bolest, nebo migréna?

Rozlišení nemusí být vždy tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Pro migrénu je typičtější pulzující bolest, vyšší intenzita, zhoršení běžnou fyzickou aktivitou, nevolnost nebo zvracení a kombinace citlivosti na světlo a zvuky.

U tenzní bolesti hlavy převládá spíše tlak nebo svírání, bolest bývá mírnější, často oboustranná a běžná aktivita ji nezhoršuje.

Hranice ale nemusí být vždy ostrá. Jeden člověk navíc může mít migrénu i tenzní bolest hlavy současně. Právě proto má velký význam deník bolestí hlavy, díky kterému lze jednotlivé typy bolestí lépe odlišit.

Jak často se může tenzní bolest objevovat?

Podle frekvence rozlišujeme několik forem.

Málo častá epizodická tenzní bolest hlavy se objevuje v průměru méně než jeden den v měsíci.

Častá epizodická tenzní bolest hlavy se objevuje v průměru 1–14 dní v měsíci po dobu delší než tři měsíce.

O chronické tenzní bolesti hlavy mluvíme tehdy, pokud je bolest přítomna 15 a více dní v měsíci déle než tři měsíce. U chronické formy může bolest trvat hodiny až dny, někdy je dokonce téměř nepřetržitá.

A právě frekvence je důležitá. Občasná mírná bolest představuje úplně jiný problém než bolest hlavy přítomná polovinu nebo většinu měsíce.

Proč vlastně tenzní bolest vzniká?

Název „tenzní“ může svádět k představě, že jde jednoduše o bolest způsobenou stresem, napětím nebo zatuhlými svaly krku. Ve skutečnosti je její vznik složitější.

U epizodických forem pravděpodobně hrají větší roli periferní mechanismy, například zvýšená citlivost svalů a dalších struktur v oblasti hlavy, šíje a ramen.

Při častých a zejména chronických bolestech se ale pravděpodobně zapojují také změny ve způsobu, jakým centrální nervový systém zpracovává bolestivé podněty. Nervový systém se může stát na bolest citlivější – mluvíme například o centrální senzitizaci.

U části pacientů lze při vyšetření najít také zvýšenou citlivost svalů kolem hlavy a krku. Dokonce i mezinárodní klasifikace rozlišuje tenzní bolest hlavy s citlivostí perikraniálních svalů a bez ní.

Takže ano - stres, dlouhodobé svalové napětí nebo například nedostatek spánku mohou s bolestí souviset. Tenzní bolest hlavy ale rozhodně není možné zjednodušit na „bolest ze stresu“.

Jak se diagnostikuje?

Stejně jako u migrény neexistuje jeden krevní test, rentgen nebo magnetická rezonance, které by tenzní bolest hlavy jednoduše potvrdily.

Diagnóza stojí především na dobře odebrané anamnéze:

• Jak bolest vypadá?

• Kde ji člověk cítí?

• Jak dlouho trvá?

• Kolikrát za měsíc se objevuje?

• Jak je silná?

• Zhoršuje ji pohyb?

• Objevuje se nevolnost, citlivost na světlo nebo zvuky?

• Jaké léky člověk užívá a jak často?

Důležité je samozřejmě také neurologické vyšetření a posouzení, zda nejsou přítomné varovné příznaky, které by mohly ukazovat na jinou, sekundární příčinu bolesti hlavy.

Další vyšetření, například zobrazovací vyšetření mozku, proto není automaticky potřeba u každého člověka s typickými příznaky tenzní bolesti hlavy. O jeho potřebě rozhoduje lékař podle konkrétního průběhu potíží a nálezu při vyšetření.

A co léčba?

Pokud se tenzní bolest objeví jen občas, může při akutní bolesti pomoci běžná záchranná medikace, například některá jednoduchá analgetika nebo nesteroidní protizánětlivé léky. Důležité ale je hlídat frekvenci jejich užívání.

Při příliš častém užívání léků proti bolesti může totiž vzniknout další problém – bolest hlavy z nadužívání medikace.

U častých nebo chronických tenzních bolestí proto nestačí řešit každou jednotlivou epizodu tabletou. Je potřeba hledat dlouhodobější strategii. Součástí může být pravidelný režim, dostatek spánku, fyzická aktivita, práce se stresem a podle konkrétní situace také farmakologická nebo nefarmakologická preventivní léčba.

U některých nefarmakologických postupů – například relaxačních metod, biofeedbacku, kognitivně-behaviorálních přístupů nebo některých fyzioterapeutických metod – existují data podporující jejich využití, zejména jako součást komplexního přístupu. Zkoumá se také akupunktura a další nefarmakologické možnosti, kvalita důkazů se ale mezi jednotlivými metodami liší.

Proč se vyplatí psát si deník?

Protože věta „hlava mě bolí docela často“ nám toho ve skutečnosti příliš neřekne. Je velký rozdíl mezi třemi a osmnácti dny bolesti za měsíc. Stejně tak je důležité vědět, zda jsou všechny bolesti stejné, nebo například některé dny odpovídají tenzní bolesti a jiné mají jasné rysy migrény. Do deníku si proto zapisujte nejen to, že vás hlava bolela, ale také charakter bolesti, její intenzitu, užitou medikaci a její účinek.

Právě deník může pomoct rozlišit, zda jde o tenzní bolest hlavy, migrénu, jejich kombinaci nebo jiný typ bolesti hlavy. Mezinárodní klasifikace jeho používání výslovně doporučuje zejména u pacientů, u kterých se migréna a tenzní bolest mohou překrývat.

Co si z toho vzít? 👉

Tenzní bolest hlavy je velmi častá a její občasná forma bývá většinou spíše nepříjemná než výrazně omezující.

Pokud se ale bolesti začínají vracet několikrát týdně, přibývá dnů s bolestí, mění se jejich charakter nebo začínají zasahovat do běžného života, stojí za to je řešit.

A hlavně – není potřeba každou tlakovou bolest automaticky připsat „krční páteři“ nebo stresu. I tenzní bolest hlavy je samostatné neurologické onemocnění se svými diagnostickými kritérii.

📝 Pokud si nejste jistí, jaký typ bolesti hlavy máte, začněte si ji zapisovat. Deník často ukáže mnohem víc, než si člověk dokáže zpětně vybavit.

Zdroje

1. Lee HJ, Cho SJ, Seo JG, Schytz HW. Update on Tension-type Headache. Headache Pain Res. 2025;26(1):38–47. doi:10.62087/hpr.2024.0025.

2. Headache Classification Committee of the International Headache Society (IHS). The International Classification of Headache Disorders, 3rd edition (ICHD-3). Cephalalgia. 2018;38(1):1–211.

3. Ashina S, Mitsikostas DD, Lee MJ, et al. Tension-type headache. Nat Rev Dis Primers. 2021;7:24. doi:10.1038/s41572-021-00257-2.

4. Qin L, Song P, Li X, et al. Tension-Type Headache Management: A Systematic Review and Network Meta-analysis of Complementary and Alternative Medicine. Pain Ther. 2024;13:691–717. doi:10.1007/s40122-024-00600-x.